Velký Spor Věku

166/188

Zaslíbení pomoci lidu Božímu.

Lid Boží nebude prost utrpení; ale ač budou pronásledováni a trápeni, ač budou strádati a trpěti nedostatkem potravy, přece nebude dopuštěno, aby zahynuli. Bůh, jenž se postaral o Eliáše, nezapomene na žádné ze svých sebeobětavých dítek. On jenž má spočítány vlasy na jejich hlavě, bude o ně pečovati; a v době hladu budou upokojeni. Zatím co bezbožní budou mříti hladem a morem, anjelé budou chrániti SDravedlivé, a dodávati jim vše potřebné. Tomu, jenž “chodí v spravedlnosti, platí slib: “Tomu chléb dán bude, vody jeho stálé budou.” “Chudé a nuzné, kteříž hledají vody, an jí není, jejichž jazyk žízní prahne, já Hospodin vyslyším, já Bůh Izraelský neopustím jich.”1 VS 385.4

“Byť pak fík nekvetl, a nebylo úrody na vinicích; byť i ovoce olivy pochybilo, a rolí nepřinesla užitku; a od ovčince odřezován byl brav, a nebylo žádného skotu v chlévích,” přece ti, kteří se ho bojí, “v Hospodinu veseliti se budou, a plesali v Bohu spasení svého” 2 VS 386.1

“Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici. Nebude na tě bíti slunce ve dne, ani měsíc v noci. Ho-spodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé.” “Onť zajisté vysvobodí tě z osidla lovce, a od nejjedova-tějšího nakažení morního. Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho. Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne, ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího. Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží. Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš. Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil, nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.” 3 VS 386.2

Kdyby lidé mohli viděti nebeským zrakem, spatřili by silné šiky anjelů, střežících ty, kdož zachovávali slovo Kristovy trpělivosti. Se soucitnou laskavostí patřili anjelé na jejich trápení a slyšeli jejich modlitby. Čekají na slovo svého Velitele, aby je vytrhli z nebezpečí. Ale musí čekati ještě trochu déle. Lid Boží musí píti z toho kalichu a býti pokřtěn tím křtem. Právě tento odklad, tak bolestný pro ně, jest nej lepší odpovědí na jejich prosby. Avšak k vůli vyvoleným čas soužení bude zkrácen. “A což by pak Bůh nepomstil vyvolených svých, volajících k němu dnem i nocí?. . . .Pravímť vám, žeť jich brzy pomstí.”4 Konec přijde rychleji než lidé očekávají. Pšenice bude sklizena a svázána do snopů pro Boží obilnici; koukol bude svázán do otepí pro oheň ku zničení. VS 386.3

Oko Boží, patřící do budoucnosti, utkvělo na utrpení, které musí jeho lid prodělati, až pozemské mocnosti se spojí oproti němu. Ale Svatý, jenž rozdělil Rudé moře před Izraelem, projeví svou mocnou sílu a zvrátí jejich zajetí. “Tiť budou, praví Hospodin zástupů, v den, kterýž já učiním, mým klenotem, a slituji se nad nimi, jako se slitovává otec nad synem svým, kterýž mu slouží.” 1 Kdyby krev věrných svědků Kristových byla prolita v této době, nebyla by jako krev mučedníků semenem zasetým, aby vydalo žeň Bohu. Jejich věrnost nebyla by svědectvím, aby se jiní přesvědčili o pravdě, neboť zatvrzelé srdce odmítlo vlny slitování, takže se již více nevrátí. Kdyby spravedliví byli nyní ponecháni, aby padli za kořist svým nepřátelům, bylo by to vítězstvím pro kníže tmy. Kristus pravil: “Ej lide můj, vejdi do pokojů svých, a zavři dvéře své za sebou; schovej se na maličkou chvilku, dokudž nepřejde hněv.” 2 VS 386.4

Slavné bude vysvobození těch, kteří trpělivě čekali na jeho příchod a jichž jména jsou napsána v knize života. VS 387.1