Výchova

Kristova proměňující moc

Čtyři z dvanácti učedníků čekaly v budoucnu zvláštní úkoly, každého jiný. Kristus to věděl, a proto je chtěl dobře připravit. Jakuba čekala rychlá smrt mečem. Jan měl nejdéle z bratrů následovat svého Mistra v práci a utrpení. Petr měl jako průkopník bořit dlouholeté bariéry a stát se učitelem pohanského světa. Jidáš mohl ve službě překonat všechny své bratry, avšak ve své mysli se zabýval věcmi, jejichž důsledky nedomýšlel. Právě těmto učedníkům věnoval Kristus nejvíce péče a nejčastěji jim adresoval svá starostlivá naučení. Vy 53.4

Petr, Jakub a Jan vyhledávali každou příležitost, kdy mohli být v blízkém kontaktu se svým Mistrem. Pán jejich přání naplňoval. Ze všech dvanácti k němu měli nejblíže právě oni. Ale nejvíce stál o blízké přátelství s Ježíšem mladý Jan. Když Ondřej poprvé u Jordánu uslyšel Ježíše mluvit, zavolal i svého bratra Petra. Jan tiše naslouchal a přemýšlel o těchto podivuhodných námětech. Vždy Spasitele následoval jako dychtivý a pozorný posluchač. Jeho charakter však nebyl bez chyby. On a jeho bratr byli známí jako “synové hromu” Marek 3,17. Jan byl pyšný, ctižádostivý a bojovný. Velký učitel však pod touto drsnou slupkou rozpoznal vřelé, upřímné a milující srdce. Pán Ježíš jej napomínal za jeho sobectví, krotil jeho ctižádost a zkoušel jeho víru. Odhalil mu však také to, po čem toužila jeho duše — Vy 53.5

krásu svatosti a svou proměňující lásku. “Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi ze světa dal.” Jan 17,6. Vy 54.1

Jan přirozeně toužil po lásce, porozumění a blízkém přátelství. Snažil se být co nejvíce ve společnosti Ježíše, rád sedával po jeho boku. Podobně jako květina přijímá sluneční svit a vláhu, přijímal Boží světlo a život. S obdivem vzhlížel ke Spasiteli. Nakonec se jeho největší touhou stalo přátelství s Ježíšem a to, aby se mu podobal. A skutečně se v jeho charakteru začala zrcadlit povaha jeho Mistra. Vy 54.2

Jan to krásně vyjádřil v jednom ze svých dopisů: “Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme světu cizí, že nepoznal Boha. Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest. Každý, kdo má tuto naději v něho, usiluje být čistý, tak jako on je čistý.” 1. Janův 3,1-3. Vy 54.3