Naděje lidstva

V Josefově hrobce

Zločin, za který byl Spasitel odsouzen, byla velezrada proti římské vládě. Osoby odsouzené na smrt z tohoto důvodu byly pohřbívány na místě vyhrazeném pro takové zločince. NL 105.1

Jan se chvěl při pomyšlení, že by tělo jeho milovaného Mistra mělo být ponecháno v rukou bezcitných žoldnéřů, aby ho pohřbili na potupném místě. Nevěděl však, jak tomu zabránit, protože neměl na Piláta žádný vliv. NL 105.2

V této těžké chvíli přišli učedníkům na pomoc Nikodém a Josef z Arimatie. Oba tito muži byli členy velerady a znali se s Pilátem. Oba byli zámožní a vlivní. Byli rozhodnuti, že učiní vše pro to, aby Spasitelovo tělo bylo pohřbeno důstojně. NL 105.3

Josef se směle vypravil k Pilátovi a požádal ho, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Když si Pilát ověřil, že Kristus je opravdu mrtvý, vyhověl této žádosti. Zatímco Josef šel za Pilátem kvůli Spasitelovu tělu, Nikodém připravoval vše potřebné na pohřeb. V té době bylo zvykem, že se těla mrtvých zavinovala do plátěných prostěradel spolu s drahocennými mastmi a vonnými směsmi. Toto byl jediný způsob balzamování. A tak Nikodém přinesl drahocenný dar — asi sto liber myrhy a aloe pro Ježíšovo tělo. NL 105.4

Ani tomu nejváženějšímu občanu celého Jeruzaléma nemohla být prokázána po smrti větší úcta. Ježíšovi pokorní následovníci byli naplněni úžasem, když viděli tyto zámožné lidi, jak projevují takový zájem o pohřeb jejich Mistra. NL 106.1

Učedníci byli přemoženi žalem nad Kristovou smrtí. Zcela totiž zapomněli, že je na to již předem upozornil. Byli bez naděje. Ani Josef, ani Nikodém nepřijali Spasitele veřejně, dokud žil. Naslouchali však pečlivě jeho učení a na každém kroku pozorně sledovali jeho službu. I když učedníci zapomněli na Spasitelova slova předpovídající jeho smrt, Josef a Nikodém si je pamatovali dobře. A všechny události spojené s Ježíšovou smrtí, které učedníky zbavily odvahy a otřásly jejich vírou, těmto vlivným mužům jen potvrdily, že Ježíš byl pravým Mesiášem, a přivedly je k tomu, aby se projevili jako jeho následovníci. NL 106.2

Pomoc těchto zámožných a vážených mužů byla v této době velmi potřebná. Mohli učinit pro mrtvého Mistra to, co by chudí učedníci nemohli nikdy udělat. NL 106.3

Něžně a s úctou sami sňali Ježíšovo tělo z kříže. Slzy soucitu jim vytryskly z očí, když pohlédli na jeho ztýrané a probodené tělo. NL 106.4

Josef byl majitelem nové hrobky vytesané ve skále, kterou si vybudoval pro sebe, nyní ji však připravil pro Ježíše. Tělo bylo spolu s vonnými věcmi, které přinesl Nikodém, zabaleno do plátěného prostěradla. Poté byl Vykupitel přenesen do hrobky. NL 106.5

I když se židovským předním mužům podařilo vydat Krista na smrt, nemohli klidně odpočívat. Dobře věděli o jeho podivuhodné moci. NL 107.1

Někteří z nich stáli u Lazarova hrobu a viděli, jak byl tento nepochybně mrtvý muž přiveden zpět k životu. Chvěli se strachy, že Kristus sám od sebe vstane z mrtvých a znovu se před nimi objeví. NL 107.2

Slyšeli ho, jak řekl zástupům, že má moc položit svůj život a zase ho přijmout. Pamatovali si, že řekl: “Zbořte tento chrám a ve třech dnech ho postavím.” Jan 2,19. Pochopili, že mluvil o svém vlastním těle. NL 107.3

Jidáš jim řekl, co Kristus pověděl svým učedníkům při jejich poslední cestě do Jeruzaléma: “Hle, jdeme do Jeruzaléma a tam bude Syn člověka vydán velekněžím a zákoníkům, a ti ho odsoudí k smrti. Vydají ho pohanům, aby se mu vysmívali, zbičovali ho a ukřižovali, ale třetího dne bude vzkříšen.” Matouš 20,18.19. NL 107.4

Nyní si připomenuli mnoho věcí, které Ježíš říkal a které předpovídaly jeho zmrtvýchvstání. Nedokázali na to zapomenout, i když si to moc přáli. Stejně jako jejich otec, ďábel, věřili a třásli se. NL 107.5

Všechno jasně ukazovalo na to, že Ježíš je Božím Synem. Nemohli spát. Nyní po jeho smrti byli ještě neklidnější než za jeho života. NL 107.6

Usilovali učinit vše, co mohli, jen aby zůstal v hrobě. Proto požádali Piláta, aby nechal hrobku zapečetit a hlídat až do třetího dne. Pilát tam na příkaz kněží postavil skupinu vojáků a řekl: NL 107.7

“‚Máte stráž, jděte a hlídejte, jak umíte.’ A tak šli, a když zapečetili kámen, obsadili hrob strážnými.” Matouš 27,65.66. NL 107.8