Naděje lidstva

Triumfální vjezd do Jeruzaléma

Ježíš se blížil k Jeruzalému, aby se účastnil velikonočních slavností. Byl obklopen zástupy, které také šly, aby se účastnily tohoto velkého výročního svátku. NL 55.1

Podle jeho příkazu dva učedníci přivedli oslátko, aby na něm mohl slavnostně vjet do Jeruzaléma. Rozprostřeli na zvíře svá roucha a posadili na ně svého Mistra. NL 55.2

Jakmile se Ježíš posadil, vzduchem se neslo vítězoslavné volání. Lidé ho pozdravovali jako Mesiáše, svého krále. Před více než pěti sty lety prorok tento výjev předpověděl: NL 55.3

“Plésej velice, dcerko Sionská … Aj, král tvůj přijde tobě … chudý a sedící na oslu, totiž na oslátku mladém.” Zacharjáš 9,9. NL 55.4

Všichni v tomto rychle rostoucím zástupu byli šťastní a nadšení. Nemohli mu nabídnout drahocenné dary, rozprostřeli však na cestu svá roucha jako koberec. Nalámali si překrásné olivové větve a palmové ratolesti a vystlali jimi cestu. Mysleli si, že doprovodí Krista, aby se zmocnil Davidova trůnu v Jeruzalémě. NL 56.1

Spasitel nikdy předtím nedovolil svým následovníkům, aby mu prokazovali královské pocty. Nyní se však chtěl představit světu především jako jeho Vykupitel. NL 56.2

Syn Boží se právě měl stát obětí za hříchy lidí. Jeho církev ve všech následujících dobách musí učinit jeho smrt předmětem hlubokého rozjímání a studia. Proto bylo třeba, aby se zraky všeho lidu nyní upřely k němu. NL 56.3

Po takovém výjevu, jakým byl tento, nemohly být jeho odsouzení a ukřižování světu nikdy utajeny. Božím úmyslem bylo, aby každá událost posledních dnů Spasitelova života byla tak jasně zaznamenána, aby žádná moc nemohla způsobit, že by se na to zapomnělo. NL 56.4

V obrovském zástupu obklopujícím Spasitele byly důkazy o jeho divotvorné moci. NL 56.5

Slepí, jimž Ježíš vrátil zrak, kráčeli v čele průvodu. NL 56.6

Němí, jimž rozvázal jazyk, nejhlasitěji volali: “Hosana!” NL 56.7

Chromí, jež uzdravil, jásali radostí a nejhorlivěji ze všech ulamovali palmové ratolesti a mávali jimi Spasiteli. NL 56.8

Vdovy a sirotci chválili Ježíšovo jméno za skutky milosrdenství, které jim prokázal. Malomocní, kteří dříve budili odpor, ale nyní byli očištěni jeho slovem, prostírali mu svá roucha na cestu. NL 56.9

Byli tam také ti, kteří byli vzkříšeni z mrtvých životodárným hlasem Spasitele. NL 56.10

Také Lazar, jehož tělo se již začalo v hrobě rozkládat a jenž se nyní těšil plné mužné síle, byl ve šťastném zástupu, který doprovázel Spasitele do Jeruzaléma. NL 57.1

Když se další lidé přidávali k davu, zmocnilo se jich nadšení této chvíle a připojili se k volání, které se ozývalo z vrchu na vrch a z údolí do údolí: “Hosana, Synu Davidův! Požehnaný, který přichází v Pánově jménu! Hosana na výsostech!” Matouš 21,9. NL 57.2

Výjevu přihlíželo mnoho farizeů, kterým se to nelíbilo. Cítili, že ztrácejí nad lidmi kontrolu. Vší svou mocí se je snažili umlčet. Jejich výzvy a hrozby však vedly jen k tomu, že se nadšení jen stupňovalo. NL 57.3

Když zjistili, že nemohou lid ovládat, prodrali se zástupem až k Ježíši a řekli mu: “Mistře, napomeň své učedníky!” Lukáš 19,39. NL 57.4

Tvrdili, že taková hlučná shromáždění jsou protizákonná a že přední mužové to nepovolují. NL 57.5

Ježíš řekl: “Říkám vám, kdyby tito měli mlčet, křičelo by kamení!” Lukáš 19,40. NL 57.6

Tento triumfální výjev byl určen Bohem. Byl předpověděn proroky a žádná pozemská síla ho nemohla zastavit. Boží dílo půjde vždy kupředu navzdory všemu, co může učinit člověk, aby tomu zabránil anebo ho zmařil. NL 57.7

Když průvod dorazil na okraj pahorku, z něhož bylo vidět Jeruzalém, naskytl se jim pohled na plnou nádheru města. NL 57.8

Obrovské zástupy umlkly očarovány náhlou vidinou krásy. Oči všech se obrátily na Spasitele. Všichni očekávali, že i v jeho tváři uvidí obdiv, který sami prožívali. NL 57.9

Ježíš se zastavil, ale na jeho tváři bylo vidět stín bolesti. Dav byl naplněn úžasem, když ho viděl, jak propuká v záchvat pláče. NL 57.10

Ti, kdo obklopovali Spasitele, nemohli pochopit jeho žal. On však plakal nad městem, které bylo odsouzeno ke zkáze. NL 58.1

Jeruzalém byl dítětem jeho péče a jeho srdce bylo naplněno bolestí, když si uvědomil, že má být zanedlouho zničen. NL 58.2

Kdyby jeho lid věnoval pozornost Kristovu učení a přijal ho jako Spasitele, Jeruzalém by zůstal “stát navždy”. NL 58.3

Mohl se stát královnou všech království, svobodným městem, nadaným mocí danou mu Bohem. NL 58.4

V jeho branách by pak nemuseli hlídat ozbrojení vojáci, z jeho hradeb by nevlály římské prapory. NL 58.5

Z Jeruzaléma by mohla vzlétnout holubice míru ke všem národům. Jeruzalém by se byl stal slavnou korunou světa. NL 58.6

Židé však zavrhli svého Spasitele, chystali se ukřižovat svého Krále. A když slunce tohoto večera mělo zapadnout, osud Jeruzaléma byl navždy zpečetěn. (Asi o čtyřicet let později byl Jeruzalém úplně zničen a spálen ohněm zaníceným římskou armádou.) NL 58.7

Zprávy o tom, že se Ježíš blíží k Jeruzalému s obrovskou skupinou následovníků, se donesly k předním mužům. Vyšli ven, aby se s ním setkali. Doufali přitom, že se jim podaří rozptýlit zástup. Se snahou ukázat svoji moc se zeptali: “Kdo to je?” Matouš 21,10. NL 58.8

Učedníci, jimž se dostalo vnuknutí, odpověděli: “Adam vám řekne: ‘Je semenem ženy, které potře hlavu hada.’ 1. Mojžíšova 3,15 PBK. NL 58.9

Ptejte se Abrahama, řekne vám: ‘Je to Melchisedech, král Sálem, král pokoje.’ 1. Mojžíšova 14,18 PBK. NL 58.10

Jákob vám řekne: ‘Je to Sílo z pokolení Judova.’ 1. Mojžíšova 49,10 PBK. NL 58.11

Izaiáš vám řekne: ‘Je to Immanuel, Předivný, Rádce, Bůh silný, Otec věčnosti, Kníže pokoje. ’ Izajáš 7,14; Izajáš 9,6 PBK. NL 59.1

Jeremiáš vám řekne: ‘Je to výhonek Davidův, Hospodin, spravedlnost naše.’ Jeremjáš 23,6 PBK. NL 59.2

Daniel vám řekne: ‘Je to Mesiáš.’ NL 59.3

Ozeáš vám řekne: ‘Je to Hospodin, Bůh zástupů, pamětné jeho jest Hospodin.’ Ozeáš 12,5 PBK. NL 59.4

Jan Křtitel vám řekne: ‘Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa.’ Jan 1,29. NL 59.5

Veliký Hospodin prohlašuje ze svého trůnu: ‘Toto je můj milovaný Syn.’ Matouš 3,17. NL 59.6

My, jeho učedníci prohlašujeme: ‘Je to Ježíš, Mesiáš, Kníže života, Vykupitel.’ NL 59.7

A dokonce i kníže mocnosti temna ho uznává, když říká: ‘Znám tě, kdo jsi — ten Svatý Boží!’ Marek 1,24. NL 59.8