Naděje lidstva

Dobrý pastýř

Spasitel mluvil o sobě jako o pastýři a o učednících jako o svém stádu. Řekl: “Já jsem ten dobrý pastýř a znám své ovce a mé ovce znají mne.” Jan 10,14. NL 50.1

Kristus měl zakrátko opustit své učedníky a toto jim řekl, aby je povzbudil. Když už s nimi nebude, chtěl, aby si pamatovali jeho slova. NL 50.2

Kdykoli uvidí pastýře pečujícího o své stádo, budou uvažovat o Spasitelově lásce a péči o ně. NL 50.3

V této krajině zůstával pastýř se svým stádem ve dne i v noci. Přes skalnaté kopce a lesem je za dne vodil k příjemným travnatým loukám podél břehů řek. NL 50.4

Během noci je hlídal. Chránil je před divokou zvěří a lupiči, kteří byli často ukryti velmi blízko. NL 50.5

Něžně pečoval o slabé a churavé. Malá jehňata bral na svá ramena a nosil je na své hrudi. NL 51.1

Ať bylo stádo jakkoli velké, pastýř znal každou ovci. Pro každou z nich měl jméno a volal na ni jejím jménem. NL 51.2

Takto Kristus — nebeský pastýř — pečuje o své stádo, které je rozptýlené po celém světě. Všechny nás zná podle jména. Zná přesně dům, ve kterém žijeme, a jméno každého jeho nájemníka. Pečuje o každého tak, jakoby na celém světě nebylo nikoho jiného. NL 51.3

Pastýř kráčel před svými ovcemi a čelil všem nebezpečím. Potkával divokou zvěř a lupiče. Někdy pastýř, když hlídal své stádo, byl i zabit. NL 51.4

Tak Spasitel hlídá stádo svých následovníků. Kráčel před námi. Žil na zemi stejně jako my. Byl dítětem, mládencem, mužem. Přemohl satana a všechna jeho pokušení, tak abychom i my mohli zvítězit. NL 51.5

Zemřel, aby nás zachránil. I když je nyní v nebi, ani na okamžik na nás nezapomíná. Bezpečně ochrání každou ovci. Nikdo z těch, kteří ho následují, nemůže být uchvácen velkým nepřítelem. NL 51.6

Pastýř může mít sto ovcí, ale pokud jedna chybí, nezůstává s těmi, které jsou v ovčinci. Jde, aby hledal tu jedinou ztracenou. NL 51.7

Vydává se na cestu za noční tmy, v bouři, jde přes hory i údolí. Neodpočine si, dokud ovci nenalezne. NL 51.8

Pak ji vezme na svá ramena a nese ji zpět do ovčince. Nestěžuje si na dlouhé, namáhavé hledání, ale radostně říká: “Radujte se se mnou, neboť jsem našel svou ovci, která byla ztracená.” Lukáš 15,6. NL 51.9

Ale Spasitel — Pastýř — nepečuje pouze o ty, kteří jsou v ovčinci. Říká: “Neboť Syn člověka přišel, aby spasil to, co zahynulo.” Matouš 18,11. NL 52.1

“Říkám vám, že tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který dělá pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.” Lukáš 15,7. NL 52.2

My jsme hřešili a odešli od Boha. Kristus říká, že jsme jako ovce, které zbloudily od stáda. On přišel, aby nám pomohl žít bez hříchu. Toto volá, když nás nese zpět do ovčince. NL 52.3

Když se vrátíme s Pastýřem a přestaneme hřešit, Kristus říká andělům v nebi: “Radujte se spolu se mnou, protože jsem nalezl svou ovci, která byla ztracená.” NL 52.4

A z andělských kůrů zaznívá radostná píseň, která celá nebesa naplňuje nejbohatší melodií. NL 52.5

Kristus nám nepředstavuje obraz zarmouceného pastýře, který se vrací bez ovce. U něho je záruka, že ani jedna ze zbloudilých ovcí Božího stáda nebude přehlédnuta. Ani jedna nebude ponechána bez pomoci. Každého, kdo bude prohlášen za vykoupeného, Spasitel zachrání od bezuzdného hříchu. NL 52.6

Nechť tedy každý člověk, který zbloudil od stáda, sebere odvahu. Dobrý pastýř tě hledá. Pamatuj si, že jeho dílem je “zachránit to, co bylo ztracené.” Tím Ježíš míní tebe. NL 52.7

Pochybovat o možnosti tvého spasení znamená pochybovat o spásné moci toho, který tě vykoupil za nekonečnou cenu. Nechť víra zaujme místo nevěry. Pohleď na ruce, které byly za tebe probodeny a raduj se z jejich moci spasit. NL 52.8

Pamatuj si, že Bůh a Kristus se o tebe zajímají a že všechny nebeské zástupy jsou zapojeny do díla pro záchranu hříšníků. NL 52.9

Když Kristus byl na zemi, svými divy ukázal, že má moc zachránit i v krajních případech. Uzdravováním nemocí těla ukázal, že je schopen odstranit i hřích ze srdce. NL 53.1

Způsobil, že chromí chodili, hluší slyšeli a slepí viděli. Očistil ubohé malomocné a uzdravil ochrnutého člověka, ale i ty, kteří měli jakýkoli druh nemoci. NL 53.2

Jeho slovem byli dokonce vyháněni i ďáblové z těch, které ovládali. Ti, kteří viděli toto podivuhodné dílo, žasli nad tím, a řekli: “Co je to za slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vycházejí?” Lukáš 4,36. NL 53.3

Na Ježíšův příkaz byl Petr schopen jít po vodě. Musel však své oči upřít na Spasitele. Jakmile se podíval jinde, začal pochybovat a tonout. Pak volal: “Pane, zachraň mě,” a Spasitel vztáhl svou ruku, aby ho pozvedl. Matouš 14,28-31. NL 53.4

Kdykoli ho tedy někdo volá o pomoc, Kristova ruka je vztažena, aby zachránila. NL 53.5

Spasitel křísil mrtvé k životu. Jedním z nich byl syn vdovy z Naim. Lidé ho právě nesli do hrobu, když se setkali s Ježíšem. Uchopil tohoto mládence za ruku, zvedl ho a odevzdal živého jeho matce. Pak se tento průvod vrátil do svých domovů s výkřiky radosti a chvály Bohu. NL 53.6

Stejně tak byla vzkříšena i Jairova dcera. Také Lazar, který byl již čtyři dny mrtvý, byl Kristovým slovem vyvolán z hrobu. NL 53.7

A tak když Kristus přijde opět na zemi, jeho hlas pronikne hroby a “mrtví v Kristu vstanou” k slavnému, nesmrtelnému životu, a tak budou “navždy s Pánem.” 1. Tesalonickým 4,16.17. NL 53.8

Bylo to podivuhodné dílo, které náš Pán vykonal během své kazatelské služby na zemi. O tomto díle hovořil v odpovědi, kterou poslal Janu Křtiteli. Jan byl ve vězení a stal se malomyslným. Byl dokonce znepokojován pochybnostmi, pokud jde o to, zda Ježíš je opravdu Mesiášem. Proto poslal některé ze svých následovníků, aby se Spasitele zeptali: “Jsi ty Ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?” Matouš 11,3. NL 53.9

Když poslové přišli k Ježíši, bylo kolem něho mnoho nemocných, které uzdravoval. Celý den tito poslové čekali, zatímco on s neúnavnou pílí pracoval, aby pomáhal trpícím. NL 54.1

Nakonec řekl: “Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví jsou kříšeni a chudým se káže evangelium.” Matouš 11,3-5. NL 54.2

Tak tři a půl roku Ježíš chodil a konal dobro. Pak přišel čas, aby jeho kazatelská služba na zemi skončila. Se svými učedníky musel jít do Jeruzaléma, aby byl zrazen, odsouzen a ukřižován. NL 54.3

Takto se měla naplnit jeho vlastní slova: “Dobrý pastýř pokládá za ovce svůj život.” Jan 10,11. NL 54.4

“Ještotě on nemoci naše vzal, a bolesti naše vlastní on nesl… On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše; kázeň pokoje našeho na něj vzložena, a zsinalostí jeho lékařství nám způsobeno. Všickni my jako ovce zbloudili jsme, jeden každý na cestu svou obrátili jsme se, a Hospodin uvalil na něj nepravosti všech nás.” Izajáš 53,4-6 PBK. NL 54.5