Naděje lidstva

Křest

Když nastal čas pro Kristovu veřejnou službu, jeho prvním činem bylo, že sestoupil k řece Jordánu, a tam se nechal Janem Křtitelem pokřtít. NL 28.1

Jan byl poslán, aby připravoval cestu pro Spasitele. Kázal na poušti a říkal: “Boží království se přiblížilo. Dělejte pokání a věřte evangeliu.” Marek 1,15. NL 28.2

Shromáždily se tam zástupy, aby ho mohly slyšet. Mnozí byli usvědčeni ze svých hříchů a byli jím v Jordánu pokřtěni. NL 28.3

Bůh oznámil Janovi, že jednoho dne k němu přijde Mesiáš a bude ho žádat, aby ho pokřtil. Obdržel slib, že mu bude dáno znamení, aby mohl poznat, že je to On. NL 28.4

Když Ježíš přišel, Jan v jeho tváři uviděl znamení svatého života, takže mu velmi bránil a říkal: “‘Já potřebuji být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš za mnou?’ Ježíš mu však odpověděl: ‘Dopusť to teď, protože takto máme naplnit veškerou spravedlnost.’” Matouš 3,14.15. NL 28.5

A když to Ježíš řekl, na jeho tváři se objevilo stejné nebeské světlo, jaké spatřil Simeon. NL 29.1

Tak Jan vedl Spasitele dolů do vod krásného Jordánu, kde ho pokřtil před zraky všech lidí. NL 29.2

Ježíš nebyl pokřtěn proto, aby projevil lítost nad svými vlastními hříchy, protože on nikdy nezhřešil. Učinil to proto, aby se pro nás stal příkladem. NL 29.3

Když vystoupil z vody, poklekl na břehu a modlil se. Pak se otevřela nebesa, rozprostřely se paprsky slávy “a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něj.” Matouš 3,16. NL 29.4

Jeho tvář i postava cele zářily světlem Boží slávy. A z nebe se ozval Boží hlas, který říkal: “Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení.” Matouš 3,17. NL 29.5

Sláva, která spočinula na Kristu, je pro nás zárukou Boží lásky k nám. Spasitel přišel jako náš vzor, a právě tak jistě, jako Bůh vyslyšel jeho modlitbu, vyslyší i naši. NL 29.6

I ti nejpotřebnější, nejhříšnější mohou najít přístup k Otci. Když k němu přijdeme v Ježíšově jménu, hlas, který promluvil k Ježíši, promluví i k nám. Říká: “Toto je moje milované dítě, v němž jsem nalezl zalíbení.” NL 29.7