Na úsvitu dějin

Poslední zkouška

Radostně se vydali na zpáteční cestu. Šimeón a Benjamín byli s nimi, jejich zvířata nesla náklad obilí a všichni cítili, že bezpečně unikli nebezpečím, která je, jak se zdálo, obklopovala. Avšak sotva vyšli z města, byli zastaveni vládcovým správcem, který na ně zhurta vyjel: “Proč jste se za dobro odvděčili zlem? Což jste nevzali to, z čeho můj pán pije a čeho používá k věštění? Zle jste se zachovali, že jste to udělali!” 1. Mojžíšova 44,4.5. Tento pohár měl údajně schopnost rozpoznat jakoukoli jedovatou látku, která do něj byla vložena. Takové poháry se těšily velké úctě jako ochrana proti úkladné vraždě pomocí jedu. NUD 108.2

Na správcovo obvinění cestovatelé odpověděli: “Proč mluví můj pán taková slova? Tvoji otroci jsou daleci toho, aby udělali něco takového! Vždyť stříbro, které jsme našli navrchu ve svých žocích, jsme ti přinesli ze země kenaanské zpět. Jak bychom mohli ukrást stříbro nebo zlato z domu tvého pána? U koho z tvých otroků se to najde, ten ať zemře a my se staneme otroky svého pána!” 1. Mojžíšova 44,7-9. “Dobře, ať je po vašem,” souhlasil správce. “Ten, u koho se to najde, se stane mým otrokem; vy budete bez viny.” 1. Mojžíšova 44,10. NUD 108.3

Prohlídka hned začala. “Každý rychle složil svůj žok na zem a rozvázal jej.” 1. Mojžíšova 44,11. Správce prohledal každý pytel. Začal od Rúbenova a prohlížel je podle pořadí, až skončil u nejmladšího. Kalich se našel v Benjamínově vaku. NUD 108.4

Bratři v úplné beznaději roztrhli svůj šat a pomalu se vraceli do města. Kvůli jejich vlastnímu slibu je Benjamín odsouzen do otroctví. Následovali správce do paláce, a když tam ještě našli vládce, padli před ním tvářemi k zemi. NUD 108.5

“Co jste to spáchali za čin!” rozkřikl se na ně. “Což nevíte, že muž jako já všechno uhodne?” 1. Mojžíšova 44,15. Josef měl v úmyslu přimět je k tomu, aby se přiznali ke svému hříchu. NUD 108.6

Juda odpověděl: “Co můžeme svému pánu říci? Jak to omluvíme? Čím se ospravedlníme? Sám Bůh stíhá tvé otroky za jejich provinění. Teď jsme otroky svého pána, my i ten, u něhož se kalich našel.” 1. Mojžíšova 44,16. NUD 109.1

Vládce odvětil: “Takového jednání jsem dalek; mým otrokem se stane jen ten, u něhož se našel kalich, a vy odejděte v pokoji k svému otci.” 1. Mojžíšova 44,17. NUD 109.2

Ve svém zoufalství se Juda přiblížil k vládci. Výmluvně popsal zármutek svého otce nad ztrátou Josefa a jeho váhání, když měl dovolit, aby s nimi Benjamín šel do Egypta, protože Benjamín je jediným zbylým synem po své matce Ráchel, kterou Jákob tak vroucně miloval. Řekl: “Co teď, až přijdu k tvému otroku, svému otci, a chlapec, na němž lpí celou svou duší, s námi nebude? Jakmile spatří, že chlapec s námi není, umře. Tvoji otroci uvalí žal na šediny tvého otroka, našeho otce, a přivedou ho do podsvětí. Tvůj otrok se za toho chlapce, aby ho otec pustil, zaručil takto: ‘Nepřivedu-li ho k tobě, prohřeším se proti svému otci na celý život.« Proto dovol, aby tvůj otrok zůstal u svého pána v otroctví namísto tohoto chlapce, a chlapec ať smí se svými bratry odejít. Jak bych mohl k svému otci přijít, kdyby chlapec nebyl se mnou? Což bych se mohl dívat na utrpení, které by mého otce postihlo?” 1. Mojžíšova 44,30-34. NUD 109.3

Josef byl uspokojen. Viděl ve svých bratrech ovoce opravdového pokání. Rozkázal, aby se všichni kromě těchto mužů vzdálili. Potom se hlasitě rozplakal a volal: “Já jsem Josef. Můj otec vskutku ještě žije?” 1. Mojžíšova 45,3. NUD 109.4