Na úsvitu dějin

Znovu v Egyptě

Jákob se už déle nemohl zdráhat dát svůj souhlas. Vyzval své syny, aby vzali vládci dary, které nabízela hladem sužovaná země: “Vezměte si do nádob… trochu mastixu a trochu medu, ladanum a masti, pistácie a mandle.” 1. Mojžíšova 43,11. Měli s sebou vzít také dvojnásobnou částku peněz. Jákob řekl: “Vezměte i svého bratra a hned se navraťte k tomu muži.” 1. Mojžíšova 43,13. Když byli jeho synové na odchodu na tuto pochybnou cestu, starý otec se postavil, vztáhl ruce k nebi a pronesl modlitbu: “Sám Bůh všemohoucí ať vás obdaří před tváří toho muže slitováním, aby propustil vašeho druhého bratra i Benjamína.” 1. Mojžíšova 43,14. NUD 107.4

Znovu cestovali do Egypta a předstoupili před Josefa. Když jeho oči padly na Benjamína, syna jeho vlastní matky, byl hluboce dojat. Avšak skryl své city a nařídil, aby je zavedli do jeho domu, aby s ním poobědvali. Bratři byli velmi znepokojeni. Báli se, že budou voláni k zodpovědnosti za peníze, které našli ve svých žocích. Mysleli si, že by to mohla být nastražená záminka, aby je zotročili. Aby podali důkaz o své nevině, informovali správce domu, že s sebou přinesli zpátky peníze, které našli ve svých pytlích, ale také peníze ke koupi potravin. Dodali: “Nevíme, kdo nám vložil naše stříbro do žoků.” 1. Mojžíšova 43,22. Muž odpověděl: “Upokojte se, nic se nebojte. Bůh váš a Bůh vašeho otce vám dal do žoků ten skrytý poklad. Vaše stříbro jsem přece přijal.” 1. Mojžíšova 43,23. Úzkost z nich spadla. A když se k nim připojil Šimeón, který byl propuštěn z vězení, cítili, že Bůh je jim opravdu milostiv. NUD 107.5

Když se s nimi vládce znovu setkal, předali mu své dary a pokorně se mu “klaněli až k zemi” 1. Mojžíšova 43,26. Opět mu přišly na mysl jeho sny a rychle se otázal: “‘Zdalipak se vede dobře vašemu starému otci, o němž jste mluvili? Je ještě naživu?’ Odpověděli: ‘Tvému otroku, našemu otci, se vede dobře, je dosud živ.’” 1. Mojžíšova 43,27.28. Znovu se mu poklonili. Pak jeho oko spočinulo na Benjamínovi. Zeptal se: “‘Toto je váš nejmladší bratr, o kterém jste se mnou mluvili?’ A dodal: ‘Bůh ti buď milostiv, můj synu!’” 1. Mojžíšova 43,29. Avšak přemožen city něhy, nebyl schopen dalších slov. “Vešel proto do pokojíku a rozplakal se tam.” 1. Mojžíšova 43,30. NUD 107.6

Když se zase uklidnil, vrátil se. Kastovnické zákony zakazovaly Egypťanům jíst společně s příslušníky nějakého jiného národa. Proto měli Jákobovi synové samostatný stůl, zatímco vládce jako vysoce postavená osoba jedl sám. Egypťané měli také oddělené stoly. Když všichni usedli, bratři byli překvapeni, když viděli, že byli posazeni v přesném pořadí podle svého věku. “Potom je Josef uctil ze svého stolu; nejvíce ze všech, pětkrát víc než ostatní, však uctil Benjamína.” 1. Mojžíšova 43,34. Doufal, že zjistí, jestli se budou na nejmladšího bratra dívat se závistí a nenávistí, kterou projevovali vůči němu. Protože stále předpokládali, že Josef nerozumí jejich jazyku, bratři spolu otevřeně rozmlouvali. Takto měl možnost poznat jejich skutečné pocity. Přesto je chtěl ještě důkladněji vyzkoušet. Než odcestovali, nařídil, aby byl jeho vlastní stříbrný kalich ukryt do vaku nejmladšího z bratrů. NUD 108.1