Na úsvitu dějin

V Lotově domě

Pouze jeden člověk projevil laskavou pozornost vůči cizincům a pozval je do svého domu. Lot nevěděl, kdo tito muži ve skutečnosti jsou, ale měl ve zvyku být zdvořilý a pohostinný, jak se tomu naučil od Abrahama. Kdyby nepěstoval ducha zdvořilosti, byl by asi ponechán, aby zahynul se Sodomou. Mnohé rodiny tím, že zavřely své dveře hostům, uzavřely se před Božím poslem, který jim mohl přinést požehnání. Bohu se líbí každodenní neokázalé skutky, které vyžadují sebezapření, ale jsou konány v radostném a dobrovolném duchu. NUD 71.2

Lot věděl, jakému hrubému zacházení jsou cizinci v Sodomě vystaveni. Považoval za svou povinnost chránit je tím, že jim nabídne pohostinství ve svém vlastním domě. Když poutníci přicházeli, seděl v bráně. Vstal ze svého místa, aby se s nimi setkal. Uctivě se poklonil a řekl: “Snažně prosím, moji páni, uchylte se do domu svého služebníka. Přenocujte.” Zdálo se, že odmítli, protože řekli: “Nikoli, přenocujeme na tomto prostranství.” 1. Mojžíšova 19,2. Jejich odpověď sledovala dvojí záměr: měla vyzkoušet Lotovu upřímnost a zároveň ukázat, že neznají skutečný charakter sodomských mužů, když předpokládají, že mohou v noci bezpečně zůstat na ulici. Lot se svým pozváním naléhal tak dlouho, dokud se nepodrobili a nedoprovodili ho do jeho domu. NUD 71.3

Váhání návštěvníků a Lotovo neustálé naléhání vzbudilo pozornost. Než se uložili k nočnímu odpočinku, před jeho domem se srotil bezbožný zástup, velké shromáždění mladých i starých lidí, kteří byli rozpáleni stejnými nemravnými vášněmi. Cizinci se vyptávali na život ve městě, když tu bylo slyšet hulákající a vysmívající se dav, který žádal, aby k nim ti muži byli vyvedeni. NUD 71.4

Lot vyšel ven a pokoušel se je přesvědčit: “Bratři moji, nedělejte prosím nic zlého.” 1. Mojžíšova 19,7. Oslovení bratři použil ve významu “sousedé”. Doufal, že si je tak získá. Jejich vášeň se však rozpoutala jako bouře. Vysmívali se Lotovi a vyhrožovali mu, že s ním naloží hůř, než jak zamýšleli jednat s jeho hosty. Byli by ho roztrhali na kusy, kdyby ho Boží andělé nezachránili. Nebeští poslové “vlastníma rukama vtáhli Lota k sobě do domu a zavřeli dveře. Ale muže, kteří byli u vchodu do domu, malé i velké, ranili slepotou, takže nebyli schopni nalézt vchod.” 1. Mojžíšova 19,10.11. Kdyby nebyli slepí i duchovně, kdyby neměli zatvrzelá srdce, Boží rána, která na ně dopadla, by způsobila, že by upustili od svého zlého záměru. Této poslední noci nepáchali horší hříchy než mnohokrát předtím. Avšak milost, kterou tak dlouho pohrdali, se za ně nakonec přestala přimlouvat. Oheň Božího hněvu měl konečně vzplanout. NUD 71.5

Andělé Lotovi odhalili účel svého příchodu: “My přinášíme tomuto místu zkázu, protože křik z něho je před Hospodinem tak velký, že nás Hospodin poslal, abychom je zničili.” 1. Mojžíšova 19,13. Cizinci, které se Lot snažil chránit, teď slíbili ochranu jemu a celé jeho rodině, pokud spolu s ním uteče ze zkaženého města. Po neúspěšných pokusech se dav posléze rozešel a Lot šel varovat své děti: “Vyjděte hned z tohoto místa, poněvadž Hospodin chystá tomuto městu zkázu.” 1. Mojžíšova 19,14. Ale oni se vysmívali tomu, co nazývali pověrečným strachem. Jeho dcery byly ovlivněny svými manžely. Neviděly žádný důkaz, že jim hrozí nebezpečí. Měly velké majetky a nemohly uvěřit, že by bylo možné, aby byla překrásná Sodoma zničena. NUD 71.6