Na úsvitu dějin

14. kapitola — Sodoma

Mezi městy jordánského údolí byla Sodoma svou úrodností a krásou “jako zahrada Hospodinova” 1. Mojžíšova 13,10. Pole skýtala hojnou úrodu a na úbočích obklopujících město se popásala velká stáda dobytka. Umění a obchod dávaly vzkvétat tomuto pyšnému městu. Jeho paláce zdobily poklady Východu a karavany přinášely na jeho tržiště různé drahocenné věci. Jeho obyvatelé mohli bez velkého úsilí a námahy uspokojit každé své přání. NUD 70.1

Zahálčivost a bohatství zatvrzovaly srdce, která nebyla nikdy sužována nějakou potřebou nebo obtížena zármutkem. Lidé se oddávali smyslným touhám. “Hle, toto byla nepravost tvé sestry Sodomy; pýcha, sytost chleba a sebejistý klid, který měla i se svými dcerami. Ale ruku utištěného ubožáka neposilovala. Povyšovaly se, páchaly přede mnou ohavnost, a tak jsem je odstranil, jak jsem uznal za vhodné.” Ezechiel 16,49.50. Satan není nikdy úspěšnější, než když přichází k lidem ve chvílích jejich zahálky. NUD 70.2

Sodomu ovládaly zábavy, hýření, hodování a opilství. Její obyvatelé se bez omezení oddávali divokým vášním. Otevřeně pohrdali Bohem a jeho zákonem a libovali si v násilí. Ačkoli měli před sebou příklad předpotopního světa a věděli o jeho zničení, jednali stejně bezbožně. NUD 70.3

V době, kdy se Lot nastěhoval do Sodomy, nebyla zkaženost ještě všeobecná a Bůh ve své milosti dovolil, aby uprostřed morální temnoty zazářily paprsky světla. Abraham nebyl obyvatelům Sodomy neznámý a jeho vítězství nad velkými spojeneckými armádami vyvolalo údiv a obdiv. Všeobecně vládlo přesvědčení, že se stal vítězem díky Boží moci. Jeho vznešený a nesobecký charakter, tak cizí sodomským obyvatelům, kteří vyhledávali jen vlastní prospěch, byl dalším důkazem svrchovanosti náboženství, které Abraham vyznával. Bůh ve své prozřetelnosti promlouval k lidem, ale poslední paprsky světla byly odmítnuty stejně jako všechny předchozí. NUD 70.4

Nyní se blížila poslední noc Sodomy. Lidé to však vůbec nepostřehli. Zatímco se andělé přibližovali k místu zkázy, lidé snili o prosperitě a radovánkách. Poslední den byl jako každý jiný, který přišel a odešel. Krajina nesrovnatelné krásy byla zalita paprsky zapadajícího slunce. Lidé dychtící po zábavách bloumali sem a tam a snažili se najít něco, co by je pobavilo. NUD 70.5

Za soumraku přišli k městské bráně dva cizinci. Nikdo nemohl v těchto poutnících poznat mocné posly Božího soudu. Bezstarostný zástup vůbec netušil, že svým chováním k těmto nebeským vyslancům právě této noci završí svou vinu, a tak odsoudí celé město ke zkáze. NUD 71.1