Na úsvitu dějin

29. kapitola — Velký spor

Zdálo se, že satanův první pokus o svržení Božího zákona, který byl podniknut mezi bezhříšnými obyvateli nebes, byl korunován úspěchem. Bylo svedeno velké množství andělů. Avšak satanovo zdánlivé vítězství se změnilo v porážku a prohru, odloučení od Boha a vyloučení z nebe. NUD 155.1

Když byl tento spor obnoven na zemi, satan opět získal zdánlivou výhodu. Tím, že člověk přestoupil zákon, stal se jeho zajatcem. Zdálo se, že se nyní před satanem otevírá možnost ustavit nezávislé království a vzdorovat autoritě Boha a jeho Syna. Avšak plán spasení člověku umožnil dostat se znovu do souladu s Bohem. NUD 155.2

Satan byl poražen. Znovu se uchýlil ke klamu v naději, že změní porážku ve vítězství. Teď označoval Boha za nespravedlivého, protože připustil, aby člověk přestoupil jeho zákon. “Když Bůh věděl, jaký bude výsledek,” řekl pokušitel, “proč dovolil, aby byl člověk zkoušen a přiveden do neštěstí a smrti?” Adamovi potomci naslouchali pokušiteli a reptali proti jediné Bytosti, která je mohla zachránit před satanovou zničující mocí. NUD 155.3

Tisíce lidí dnes opakují stejnou vzpurnou stížnost proti Bohu. Nechápou, že kdyby byl člověk zbaven svobody volby, stal by se pouhým automatem. Jako obyvatelé všech jiných světů musí být člověk podroben zkoušce poslušnosti. Nikdy však není postaven do takové situace, aby poddání se zlu se stalo nutností. Bůh nedopustí žádné pokušení nebo zkoušku, jimž člověk není schopen odolat. Jak lidí přibývalo, téměř celý svět se postavil na stranu vzpoury. Opět se zdálo, že satan dosáhl vítězství, avšak svět byl od své morální zkaženosti očištěn potopou. NUD 155.4

“Dává-li se milost svévolníku, spravedlnosti se nenaučí; v zemi správných řádů bude jednat podle, na Hospodinovu důstojnost nebude hledět.” Izajáš 26,10. Tak tomu bylo po potopě. Obyvatelé země se opět vzbouřili proti Hospodinu. Svět dvakrát odmítl Boží smlouvu. Jak lidé před potopou, tak i potomci Noemovi pohrdli Boží autoritou. Potom Bůh vstoupil do smlouvy s Abrahamem a vyvolil izraelský národ, aby se stal opatrovníkem jeho zákona. NUD 155.5

Satan okamžitě začal klást své nástrahy, aby tento lid svedl a zničil. NUD 155.6

Jákobovy děti byly pokoušeny, aby uzavíraly manželství s pohany a uctívaly jejich modly. Avšak Josefova věrnost byla svědectvím pravé víry. Aby udusil toto světlo, satan podnítil jeho bratry, aby ho prodali za otroka. Bůh však zasáhl. Jak v Potífarově domě, tak v žaláři se Josefovi dostalo výchovy, která ho, spolu s bázní Boží, připravila pro jeho postavení předsedy vlády v Egyptě. Jeho vliv pociťovala celá země a poznání o Bohu se šířilo široko daleko. Modloslužební kněží bili na poplach. Inspirováni satanovým nepřátelstvím vůči Bohu nebes se rozhodli, že udusí světlo. NUD 156.1

Po Mojžíšově útěku z Egypta se zdálo, že modlářství nabylo vrchu. Rok po roce naděje Izraelců pohasínaly. Jak král, tak lid se vysmívali Bohu Izraele. Tento odbojný duch se vzmáhal a vyvrcholil v postoji faraona, který se střetl s Mojžíšem. Když hebrejský vůdce předstoupil před faraona s poselstvím od Hospodina, Boha Izraele, nebyla to neznalost pravého Boha, ale vzdorovitý výsměch jeho moci, co ho vedlo k odpovědi: “Kdo je Hospodin, že bych ho měl uposlechnout a propustit Izraele? Hospodina neznám a Izraele nepropustím!” 2. Mojžíšova 5,2. Faraonovo odmítání bylo od začátku až do konce výsledkem nenávisti a vzdoru. NUD 156.2

V Josefově době se stal Egypt pro Izrael útočištěm. Bůh byl poctěn laskavostí, která byla prokázána jeho lidu. A nyní Ten, který je trpělivý a plný slitování, sesílal jednotlivé rány, které měly vyburcovat lid. Egypťanům se dostalo svědectví o Boží moci a všichni se mohli Bohu podřídit a uniknout jeho soudům. Králova zatvrzelost měla za následek, že se rozšířilo poznání Boha a mnozí Egypťané byli přivedeni k odevzdání se do Božích služeb. NUD 156.3

Odporné modlářství Egypťanů a jejich krutost v závěrečné etapě pobytu Hebrejů v Egyptě měly v Izraelcích vzbudit ošklivost k modlářství a přivést je k tomu, aby se uchýlili pod ochranu Boha svých otců. Jenže satan jim zatemnil mysl a vedl je k tomu, aby napodobovali praktiky svých pohanských pánů. NUD 156.4

Když nadešel čas vysvobození Izraele, satan se rozhodl, že tento velký národ, jehož počet přesahoval dva miliony, bude držet v neznalosti, pověrách, temnotě a otroctví, aby mohl z jejich mysli odstranit vzpomínku na Boha. NUD 156.5

Když byly před králem konány zázraky, satan napodoboval Boží dílo a farao se odmítl podřídit Boží vůli. Jediným výsledkem bylo, že byla připravena cesta k ještě většímu projevu Boží moci a slávy. NUD 156.6

Bůh “vyvedl svůj lid — a veselili se, svoje vyvolené — a plesali. Daroval jim země pronárodů, výsledek námahy národů obdrželi, aby dbali na jeho nařízení a zachovávali jeho zákony.” Žalm 105,43-45. NUD 156.7

Během otroctví v Egyptě mnozí z Izraelců do velké míry ztratili znalost Božího zákona a smísili jeho požadavky s pohanskými zvyky a tradicemi. Bůh je přivedl na Sínaj a tam svým vlastním hlasem vyhlásil svůj zákon. NUD 156.8

Dokonce i ve chvíli, kdy Hospodin vyhlašoval svému lidu svůj zákon, satan osnoval plán, jak je svést k hříchu. Kdyby je přivedl k modlářství, zničil by účinnost veškeré bohoslužby, protože jak může být člověk povznesen uctíváním něčeho, co sám vytvořil? Kdyby lidé mohli při uctívání těchto ohavných a nesmyslných model zapomenout na svůj vztah s Bohem, pak by hříšné vášně srdce neměly žádnou zábranu a satan by je mohl zcela ukolébat. NUD 156.9

Už na úpatí Sínaje začal satan plánovat, jak zničí Boží zákon. Pokračoval tak v tomtéž díle, které začal v nebi. Během čtyřiceti dnů, kdy byl Mojžíš na hoře s Bohem, satan podněcoval k pochybnostem, odpadnutí a vzpouře. Když se Mojžíš vrátil z přítomnosti Boží slávy se zákonem, který se zavázali poslouchat, zastihl lid Boží smlouvy, jak se sklání před zlatou sochou a uctívá ji. NUD 157.1

Satan měl v úmyslu zapříčinit jejich zkázu. Věřil, že když lid zabředne tak hluboko do modlářství, Hospodin jej od sebe zapudí. Tak bude zajištěno zničení Abrahamova semene, které má uchovávat poznání živého Boha a z nějž má přijít pravé Semeno, aby přemohlo satana. Avšak velký rebel byl opět poražen. Zatímco ti, kdo se tvrdohlavě stavěli na satanovu stranu, byli zničeni, lidu, který se pokořil a činil pokání, bylo milostivě odpuštěno. Celý vesmír byl svědkem scén na Sínaji. Všichni viděli velký kontrast mezi Boží vládou a vládou satanovou. NUD 157.2