Na úsvitu dějin

Památník stvoření

Boží požadavek, aby ho lidé ctili a klaněli se jemu místo pohanským bohům, je založen na skutečnosti, že je Stvořitelem. Prorok Jeremjáš říká: “Avšak Hospodin je Bůh pravý. On je Bůh živý a Král věčný. Před jeho rozlícením se chvěje země, pronárody neobstojí před jeho hrozným hněvem. Řekněte jim toto: ‘Bohové, kteří neudělali nebe ani zemi, zmizí ze země i zpod nebes.« On svou silou učinil zemi, svou moudrostí upevnil svět, svým rozumem napjal nebesa. Každý člověk je tupec, neví-li, že se každý zlatník pro své modly dočká hanby. Vždyť jeho lité modly jsou klam, ducha v nich není. Jsou přelud, podvodný výtvor. V čase, kdy je budu trestat, zhynou.” Jeremjáš 10,10-12.14.15. Sobota jako památník Boží stvořitelské moci odkazuje na Boha — Stvořitele nebe a země. Je stálým svědectvím o jeho velikosti, moudrosti a lásce. Kdyby byla sobota vždy s posvátnou úctou zachovávána, nebylo by jediného ateisty nebo modloslužebníka. NUD 157.3

Sobota, která má svůj původ v zahradě Eden, je stará jako svět. Zachovávali ji všichni patriarchové již od stvoření. Když byl na Sínaji vyhlášen zákon, první slova čtvrtého přikázání “Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý” (2. Mojžíšova 20,8) ukazují, že sobota tenkrát nebyla zřízena. Jsme odkázáni zpět ke stvoření světa, kde je její počátek. Satan se snaží zbořit tento velký památník. Podaří-li se mu přivést lidi k tomu, aby zapomněli na svého Stvořitele, nebudou se pokoušet vzepřít se moci zla a satan si může být jist svou kořistí. NUD 157.4