Život naplněný pokojem
“Můj chvalozpěv o Tobě bude znít stále”
Když se žena z Kafarnaum vyléčila dotekem víry, chtěl Ježíš, aby si uvědomila požehnání, jehož se jí dostalo. Dary, které nabízí evangelium, se nezískávají tajně, ani je nelze užívat skrytě. ZNP 44.3
“Jste moji svědkové,
je výrok Hospodinův,
a já jsem Bůh!” Izajáš 43,12.
ZNP 44.4
Naše vyznání, že Bůh je věrný, je nebem zvolený způsob, jak zjevovat světu Krista. Máme potvrzovat jeho milost, jako to činili svatí v dávných dobách. Nejúčinnějším svědectvím je však náš vlastní život. O Bohu vydáváme svědectví tím, že ukazujeme, jak v nás samých působí Boží moc. Každý člověk prožívá život jinak a má zážitky, které se podstatně liší od zkušeností jiných lidí. Bůh chce, aby k němu stoupala naše chvála, poznamenaná naší vlastní individualitou. Tato vzácná vyznání vyvyšující slávu Boží milosti, jsou-li podepřena životem podobným Kristovu životu, mají neodolatelnou moc přivádět druhé ke spasení. ZNP 44.5
Je to jen k našemu prospěchu, uchováme-li si každý Boží dar v čerstvé paměti. Tím se posiluje naše víra, že můžeme žádat a dostávat stále víc. Sebemenší požehnání, jehož se nám osobně od Boha dostane, nás povzbudí víc než všechny zprávy o víře a zážitcích druhých, o nichž se můžeme dočíst. Člověk, který kladně reaguje na Boží milost, bude jako zavlažovaná zahrada. Bude se rychle uzdravovat, jeho světlo bude rozptylovat tmu a bude na něm vidět Boží slávu. ZNP 44.6
“Jak se mám odvděčit Hospodinu,
že se mne tolikrát zastal?
Zvednu kalich spásy
a budu vzývat Hospodinovo jméno.
Svoje sliby Hospodinu splním
před veškerým jeho lidem.” Žalm 116,12-14.
ZNP 44.7
“Budu zpívat Hospodinu
po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy,
dokud budu.
Kéž mu je příjemné
moje přemítání!
Hospodin je moje radost.” Žalm 104,33.34.
ZNP 44.8
“Kdo vylíčí bohatýrské činy Hospodina, kdo rozhlásí
všechnu slávu o něm?” Žalm 106,2.
ZNP 45.1
“Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno,
uvádějte národům ve známost jeho skutky,
zpívejte mu, pějte žalmy,
přemýšlejte o všech jeho divech,
honoste se jeho svatým jménem,
ať se zaraduje srdce těch, kteří hledají Hospodina!” Žalm 105,1-3.
ZNP 45.2
“Tvé milosrdenství
je lepší než život,
mé rty tě chválí zpěvem…
Má duše se sytí
nejtučnější stravou,
moje rty plesají, má ústa
zpívají chválu.
Když si tě na lůžku připomínám,
o tobě rozjímám
za nočních hlídek,
že jsi mou pomocí býval,
ve stínu křídel tvých plesám.” Žalm 63,4-8.
ZNP 45.3
“V Boha doufám, nebojím se,
co mi může udělat člověk?
Bože, sliby tobě dané splním,
přinesu ti oběť chvály,
neboť jsi mě vysvobodil
z jisté smrti.
Což jsi neušetřil
moje nohy podvrtnutí,
abych před Bohem
směl chodit dál
ve světě živých?” Žalm 56,12-14.
ZNP 45.4
“Svatý Izraele,
ať plesají mé rty, když ti zpívám žalmy,
i má duše tebou vykoupená.
A můj jazyk bude o tvé spravedlnosti
hovořit každodenně.” Žalm 71,22-24.
ZNP 45.5
“V tebe už od mládí doufám…
můj chvalozpěv o tobě bude znít stále.” Žalm 71,5.6.
ZNP 45.6
“Tvé jméno budu připomínat po všechna pokolení;
proto ti národy budou vzdávat chválu navěky a navždy.” Žalm 45,17.
ZNP 45.7