Život naplněný pokojem

“Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte”

Pozvání evangelia nemá být nijak omezováno. Nemá být předkládáno jen několika málo vyvoleným, o nichž se domníváme, že nám bude ke cti, jestliže je přijmou. Toto poselství má být hlásáno všem. Žehná-li Bůh svým dětem, není toto požehnání určeno jen pro ně samé, ale také pro svět. Uděluje-li nám své dary, dává je proto, abychom je znásobili tím, že je předáme dál. ZNP 45.8

Samařská žena, která mluvila s Ježíšem u Jákobovy studny, přivedla ke Spasiteli druhé hned, jak se s ním setkala. Projevila se jako dobrá misionářka, schopnější než Kristovi učedníci. Ti nepoznali, že Samaří je slibným polem působnosti. Ve svých představách se zaměřovali na velké dílo, které bude třeba vykonat v budoucnosti, a neviděli, že právě kolem nich jsou plody, které je již možno sklízet. Na pozvání ženy, kterou pohrdali, však přišli obyvatelé celého města, aby slyšeli Ježíše. Ona přinesla svým krajanům světlo hned. ZNP 45.9

Tato žena je příkladem toho, jak praktická víra v Krista působí v životě. Každý věrný učedník se rodí do Božího království jako misionář. Jakmile se seznámí se Spasitelem, přeje si seznámit s ním ostatní. Spasitelná a posvěcující pravda nemůže být uzavřena v jeho srdci. Kdo pije živou vodu, stává se studnou života. Z příjemce se stává dárce. Kristova milost v člověku je jako pramen v poušti, který tryská, aby občerstvil každého, a působí tak, že ti, kdo umírají, touží napít se vody života. Konáme-li toto dílo, dostává se nám většího požehnání, než kdybychom pracovali jen pro svůj vlastní prospěch. Šíříme-li radostnou zvěst o spasení, přibližujeme se Spasiteli. ZNP 46.1

O těch, kdo přijímají jeho milost, Pán říká: “Obdařím je i okolí svého pahorku požehnáním a v pravý čas sešlu vydatný déšť; budou to deště požehnání.” Ezechiel 34,26. ZNP 46.2

“V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: ‘Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne, proudy živé vody poplynou z jeho nitra, jak praví Písmo.’ ” Jan 7,37.38. ZNP 46.3

Ti, kdo dostávají, mají dávat druhým. Ze všech stran přichází volání o pomoc. Bůh povolává lidi, aby ochotně a rádi sloužili svým bližním. Máme druhým pomáhat, aby obdrželi nesmrtelné koruny. Máme získávat jiné pro Boží království. Máme osvítit svět, který hyne v nevědomosti. ZNP 46.4

“Neříkáte snad: Ještě čtyři měsíce a budou žně? Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni. Již přijímá odměnu ten, kdo žne, a shromažďuje úrodu k věčnému životu.” Jan 4,35.36. ZNP 46.5