Rady pro církev

Důkaz posvěcení

Náš Spasitel byl světlem světa, ale svět ho nepoznal. Neustále konal milosrdné činy a osvěcoval cestu všech lidí; nepřitahoval však k sobě ty, kteří nenašli zalíbení v jeho jedinečných ctnostech, jako bylo sebezapření, sebeobětování a laskavost. Mnohým Židům se takový život nelíbil. Považovali jeho náboženství za bezcenné, protože nebylo v souladu s jejich představou o zbožnosti. Nepovažovali Krista za náboženského člověka, protože jejich náboženství bylo založené na vnějších věcech, na veřejných modlitbách a okázalých dobročinných skutcích. Nejvzácnějším plodem posvěcení je však pokora. Pokud tato vlastnost ovládne duši, povaha člověka se začne jejím působením měnit. Takový člověk neustále čeká na Boží pokyny a podřizuje mu svou vůli. RPC 49.5

Sebezapření, sebeobětování, dobrosrdečnost, láska, trpělivost, pevná vůle a důvěra je ovocem, jež nesou ti, kteří jsou spojeni s Bohem. Ačkoli to na nich nemusí být vidět, oni neustále zápasí se zlem a vítězí nad pokušením a špatnými sklony. Drží se daných slibů a vítězí v síle, kterou získali prostřednictvím upřímných modliteb a díky své obezřetnosti. Takové zápasy zůstanou zrakům náboženských fanatiků skryty. Ten však, kdo zná tajemství lidských srdcí, tyto zápasy vidí a dokáže ocenit každou námahu vynaloženou s pokorou a trpělivostí. To, jestli charakter člověka obsahuje ryzí zlato lásky a víry, se pozná až v čase zkoušek. Když na církev dolehnou těžkosti, neochvějné nadšení a hřejivá láska pravých následovníků Ježíše Krista se upevní. RPC 49.6

Všichni, kdo se dostávají do sféry jeho vlivu [vlivu pravého křesťana], vnímají krásu jeho křesťanského života, i když on si to neuvědomuje, protože jeho činy jsou v souladu s jeho zvyky a sklony. Prosí o božské světlo a rád v něm chodí. Je pro něj přirozené plnit vůli nebeského Otce. Jeho život je skryt s Kristem v Bohu. Přesto se tím nechlubí ani si to neuvědomuje. Bůh se dívá se zalíbením na pokorné a ponížené, kteří jdou ve stopách svého Pána. Andělé jsou k takovým lidem přitahováni a rádi se zdržují v jejich blízkosti. Ti, kteří se rádi chlubí svými úspěchy a upozorňují na své dobré skutky, je možná nepovažují za hodné své pozornosti, ale nebeští andělé se k nim s láskou sklánějí a vytvářejí kolem nich ochrannou zeď. (The Sanctified Life, s. 11-15) RPC 50.1