Rady pro církev

Soulad mezi rodiči

Děti jsou citlivé a láskyplné. Je snadné udělat jim radost, nebo je naopak zarmoutit. Matky si je mohou laskavými slovy k sobě lehce připoutat. Děláte chybu, jste-li na děti zlí a nároční. Výchova by měla být přísná, ale umírněná. Mluvte na ně klidně, jednejte rozvážně a buďte důslední. (Testimonies For The Church, sv. 3, s. 532) RPC 162.5

Rodiče by si měli připomínat, jak sami coby malé děti toužili po náklonnosti a lásce a jak byli nešťastní, když je rodiče kritizovali a nazlobeně okřikovali. Pocity, které jejich vzpomínky vyvolají, jim pomohou lépe porozumět potřebám svých dětí. Chtějí-li, aby jejich děti byly poslušné, musejí s nimi zacházet láskyplně, ale neústupně. Děti je musí bezvýhradně poslouchat. (Testimonies For The Church, sv. 1, s. 388) RPC 162.6

Nedůsledná výchova může děti velmi poškodit. Je to skoro stejné, jako by nebyly vychovávány vůbec. Lidé se obvykle ptají, proč jsou děti věřících tak často tvrdohlavé, vzpurné a neposlušné? Důvod je třeba hledat u jejich rodičů. RPC 162.7

Pokud spolu rodiče v něčem nesouhlasí, měli by si to někde o samotě vyříkat a dohodnout se. RPC 162.8

Jestliže jsou rodiče ve výchově jednotní, dítě chápe, co se od něj žádá. Pokud ale otec svými slovy nebo pohledy dává najevo, že s výchovou své ženy nesouhlasí, protože mu připadá příliš přísná, a pokud se domnívá, že lékem na dětskou neposlušnost je pohlazení a rozmazlování, dítě to vycítí. Brzy zjistí, že si může dělat, co se mu zlíbí. Rodiče, kteří se těchto chyb dopouštějí, jsou odpovědní za to, že duše jejich dětí bude ztracena. (The Adventist Home, s. 310-315) RPC 162.9

Nejprve se musíte naučit být důslední sami k sobě a teprve potom budete schopni být důslední ke svým dětem. Kdykoli se vaše děti přestanou ovládat a řeknou nebo udělají něco neuváženého, zhřeší proti Bohu. Měli byste si s nimi promluvit, jasně jim ukázat jejich chyby, upozornit je na jejich hřích a seznámit je s tím, že nezhřešili pouze proti vám, ale také proti Bohu. Dříve než však své děti začnete napomínat, měli byste se s nimi pomodlit. Tak zabráníte tomu, aby vás začaly nenávidět. Zamilují si vás. Poznají, že je netrestáte proto, že vám způsobily potíže, nebo proto, že si na nich chcete vylít svůj hněv, nýbrž kvůli tomu, že máte smysl pro povinnost, jde vám o jejich blaho a nechcete, aby vyrůstaly v hříchu. (Testimonies For The Church, sv. 1, s. 398) RPC 163.1