Rady pro církev

Příliš přísná výchova

Některé děti se pod přísným vedením jeví jako slušně vychované, ale když odejdou z domu, nedokážou samostatně myslet a rozhodovat se. RPC 163.2

Pokud děti vychováváte příliš tvrdě a nevedete je k tomu, aby se v rámci svých možností samostatně rozhodovaly a získaly tak důvěru ve své vlastní schopnosti, docílíte toho, že budou slabé jak duševně, tak morálně. A když se nakonec osamostatní, zjistí, že jste je nevychovávali, nýbrž cvičili jako nějaká zvířata. Místo abyste je vedli, znásilňovali jste jen jejich vůli. RPC 163.3

Rodiče a učitelé, kteří se chlubí tím, že mají rozum a vůli svých svěřenců zcela ve své moci, by se chlubit přestali, kdyby věděli, jaká tyto děti čeká budoucnost. Budou téměř neschopné přijmout jakoukoli zodpovědnost. Učitelé, jichž si lidé cení proto, že své žáky zcela ovládají, ve skutečnosti dobrými učiteli nejsou, třebaže se to tak v daném čase může jevit. RPC 163.4

Často se chovají příliš odměřeně a chladně, takže si nedokážou získat srdce svých dětí a žáků. Kdyby se k dětem snažili více přiblížit a ukázat jim, že je milují, a kdyby se občas dokázali chovat stejně rozverně jako ony, udělali by jim tím velkou radost a získali by si jejich úctu a důvěru. A děti by se jejich autoritě podřizovaly mnohem ochotněji a snadněji. RPC 163.5

Na druhou stranu by děti neměly myslet a jednat nezávisle na názoru svých rodičů a učitelů. Měly by se naučit respektovat názory zkušenějších a nechat se rodiči a učiteli vést. Měly by být natolik vychované, aby je respektovaly a nechaly si od nich vždy poradit. Když se pak nakonec osamostatní a vymaní se ze sféry vlivu svých rodičů a učitelů, jejich charakter bude pevný a nezlomný. (Testimonies For The Church, sv. 3, s. 132-135) RPC 163.6