Od slávy k úpadku

Rychlý konec

O dva roky později napadla asyrská vojska Samaří a velké množství lidí padlo mečem či zahynulo hladem a nemocemi. Národ i jeho hlavní město byly poraženy a zbytek izraelských kmenů byl rozptýlen po asyrském království. SU 113.2

Pohroma, která dopadla na severní království, byla přímým Božím trestem. Prostřednictvím Izajáše Hospodin o asyrských vojskách prohlásil, že je to metla jeho hněvu, hůl, kterou projeví svůj hrozný hněv (viz Izajáš 10,5. SU 113.3

Protože Izraelci tvrdošíjně odmítali vyznat své hříchy, “Hospodin všechno potomstvo Izraele zavrhl, pokořil je a vydal je do rukou plenitelů, až je vůbec od sebe odmrštil,” tak jak jim oznámil “skrze všechny své služebníky proroky. Vystěhoval Izraele z jeho země do Asýrie… To proto, že neposlouchali Hospodina, svého Boha, a přestupovali jeho smlouvu.” 2. Královská 17,20.23; 18,12. SU 113.4

Bůh využil soudu, který dopadl na deset izraelských kmenů, k naplnění svého milosrdného záměru. Tím, že Izraelce rozptýlil mezi pohany, chtěl Bůh dosáhnout toho, co se mu v jejich vlastní zemi dosáhnout nepodařilo. Ne totiž každý, kdo upadl do zajetí, byl vůči Bohu zatvrzelý. Mnozí mu byli věrní a další před ním vyznali své viny a hříchy a upustili od svých zlých cest. Skrze tyto lidi se pak Bůh pokusil seznámit obyvatele Asýrie se svým charakterem a představit jim význam svého zákona. SU 113.5