Od slávy k úpadku

Boží varování

Stejně jako v Gibeónu obdržel i nyní izraelský král ujištění o Božím přijetí. V noci se mu zjevil Hospodin a řekl mu: “Vyslyšel jsem tvou modlitbu a vyvolil jsem si toto místo za dům pro oběti. Uzavřu-li nebesa, takže nebude deště, přikážu-li kobylkám, aby hubily zemi, pošlu-li na svůj lid mor, a můj lid, který se nazývá mým jménem, se pokoří a bude se modlit a vyhledávat mě a odvrátí se od svých zlých cest, tehdy je vyslyším z nebes, odpustím jim jejich hřích a uzdravím jejich zemi. … Nyní jsem tento dům vyvolil a oddělil jako svatý, aby tam navěky dlelo mé jméno; mé oči a mé srdce tam budou po všechny dny.” 2. Paralipomenon 7,12-16. SU 16.1

Kdyby Izrael zůstal věrný Bohu, byla by tato velkolepá budova věčným znamením zvláštní Boží přízně. “Těm z cizinců, kteří se připojili k Hospodinu, aby mu sloužili a z lásky k jeho jménu se stali jeho služebníky, praví: ‘Všechny, kdo dbají na to, aby neznesvěcovali den odpočinku, kdo se pevně drží mé smlouvy, přivedu na svou svatou horu a ve svém domě modlitby je oblažím radostí… Můj dům se bude nazývat domem modlitby pro všechny národy…’” Izajáš 56,6.7. SU 16.2

Bůh svému služebníkovi velmi jasně ukázal cestu, po které se má ubírat: “A co se tebe týče, budeš-li chodit přede mnou, jako chodil tvůj otec David, jednat podle všeho, co jsem ti přikázal, a dodržovat má nařízení a práva, upevním trůn tvého kralování podle smlouvy uzavřené s tvým otcem Davidem, že z tvého rodu nebude vyhlazen vládce Izraele.” 2. Paralipomenon 7,17.18. SU 16.3

Pokud by Šalomoun po celou dobu sloužil Bohu, měl by na okolní národy nesmírný vliv. Bůh moc dobře věděl, jaká pokušení představují majetek a světská sláva, a proto svého služebníka varoval před odpadnutím. Řekl mu, že pokud Izraelci opustí Hospodina, Boha svých otců, stane se z překrásného chrámu, který mu byl právě zasvěcen, “pořekadlo a předmět výsměchu mezi všemi národy” 2. Paralipomenon 7,20. SU 16.4