Od slávy k úpadku

Sestoupení Boží slávy

Chrám měl být zasvěcen v průběhu svátku stánků, který byl určen především k prožívání radosti. Žňové práce byly u konce, lidem skončily starosti a mohli se naplno oddat veselí prožívané chvíle. SU 14.2

Zástupy Izraelců a honosně oděných představitelů okolních národů se shromáždily na nádvořích chrámu. Byla to velkolepá podívaná. Šalomoun spolu se staršími Izraele a vysoce postavenými muži přinesli z druhého konce města schránu smlouvy. Z Gibeónu sem byl přepraven “stánek setkávání i všechny svaté předměty”, které byly v něm 2. Paralipomenon 5,5. Tyto vzácné předměty, které připomínaly putování Izraele pouští, našly nyní v této honosné budově svůj domov. SU 14.3

Za doprovodu zpěvu, hudby a velkolepých obřadů “kněží vnesli schránu Hospodinovy smlouvy na její místo do svatostánku domu, do velesvatyně, pod křídla cherubů” 2. Paralipomenon 5,7. Zpěváci, oblečení do bílých rouch, “stáli s cymbály, harfami a citarami na východ od oltáře a s nimi bylo sto dvacet kněží troubících na pozouny. SU 14.4

Trubači a zpěváci hráli a zpívali zároveň, aby Hospodinova chvála a oslava zněla jednohlasně; když se začalo hrát na pozouny a cymbály a jiné hudební nástroje, chválili Hospodina, protože je dobrý a že jeho milosrdenství je věčné. I naplnil oblak ten dům, dům Hospodinův, takže kněží kvůli tomu oblaku nemohli konat službu, neboť Boží dům naplnila Hospodinova sláva.” 2. Paralipomenon 5,12-14. SU 14.5