Od slávy k úpadku

Nebezpečí odpadnutí

Bohatství a sláva byly vždy pro lidskou pokoru a duchovní život nebezpečné. Žít v nedostatku je mnohem jednodušší než žít v nadbytku. Nepřízeň osudu může sice být zdrojem neštěstí, ale blahobyt představuje velké nebezpečí pro naši duchovnost. Když člověk prochází údolím ponížení, ve kterém musí spoléhat na Boží vedení, jeho život je relativně v bezpečí. Pokud však zastává vysoké postavení, jako třeba Šalomoun, a je nadán nevšední moudrostí, je vystaven velkému nebezpečí. SU 22.4

Pýcha a pocit soběstačnosti uzavírají srdce před nekonečným nebeským požehnáním. Ten, kdo usiluje o sebevyvýšení, se brzy ocitne mimo dosah Boží milosti, která je zdrojem pravého bohatství a trvalé radosti. Kdo však je ochotný se pro Krista zříct všeho a udělat pro něj cokoli, zjistí, že “Hospodinovo požehnání obohacuje a trápení s sebou nepřináší” Přísloví 10,22. Spasitel z jeho srdce odstraní nepokoj a nezdravou ctižádost, promění nenávist v lásku a nedůvěru v jistotu. A když potom řekne: “Následuj mě,” pomůže mu vymanit se z pout světa. Zvuk Božího hlasu z jeho srdce vyžene chamtivost a touhu po uznání a umožní mu svobodně následovat Boha. SU 22.5