Od slávy k úpadku

Jójakímova zvrácenost

V době, kdy byli poddaní a velmožové seznamováni s přicházející zkázou, král Jójakím, který měl mít největší zájem o uskutečnění reformy národa, trávil čas sobeckými zálibami. Usmyslel si: “Vystavím si rozměrný dům s prostornými pokojíky na střeše, prorazím si v něm okna, obložím jej cedrem a natřu rudkou.” Jeremjáš 22,14. Peníze, kterými stavbu financoval, získal podvodným způsobem a pracovní sílu nutil do práce násilím. SU 162.2

Prorok dostal od Boha příkaz, aby nad ním vynesl rozsudek: “,Běda, kdo staví svůj dům nespravedlností a své pokojíky na střeše bezprávím, svého bližního nutí pracovat zadarmo a jeho výdělek mu nedává…’ Proto praví Hospodin o Jójakímovi, synu Jóšijášovu, králi judském, toto: … ‘Nebudou nad ním naříkat: »Běda, pane, běda, veličenstvo!« Bude pohřben, jako se pohřbívá osel, bude vyvlečen a odhozen ven za jeruzalémské brány.’” Jeremjáš 22,13.18.19. SU 162.3

Tento hrozný trest měl na Jójakíma dopadnout za několik let; dříve však Hospodin ve své milosti seznámil svůj nekajícný národ se svými záměry: “Jeremjáš mluvil o veškerém lidu judském” (Jeremjáš 25,2) a zvláště zdůraznil, že více jak dvacet let vytrvale přinášel poselství, ve kterém lid seznamoval s Boží touhou je zachránit. Oni však jeho slova nepřijali. A nyní “Hospodin zástupů praví toto: ‘Že jste neposlouchali má slova, hle, já pošlu pro všechny čeledi severu, je výrok Hospodinův, i pro Nebúkadnesara, krále babylónského, svého služebníka, a přivedu je na tuto zemi i na všechny její obyvatele… Tak se stane celá tato země troskami a bude budit úděs. Tyto pronárody budou sloužit králi babylónskému po sedmdesát let.’” Jeremjáš 25,8.9.11. SU 162.4

Hospodin přirovnal osud národa k pití z číše naplněné vínem Božího hněvu. Těmi prvními, kteří z něj budou pít, budou Jeruzalém a judská města, jeho král i velmožové (viz Jeremjáš 25,18). A dále na něm bude mít podíl také Egypt a mnohé další národy (viz Jeremjáš 25,1). SU 162.5

Proto aby Bůh ještě lépe znázornil přicházející soudy, přikázal prorokovi: “S některými staršími lidu a staršími z kněžstva vyjdi do Údolí syna Hinómova” (Jeremjáš 19,1.2), rozbij tam na kousky “hliněnou lahvici” (verš 1) a jménem Hospodina vyhlas: “Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, já uvedu na toto město i na všechna města kolem všechno zlo, které jsem nad ním vyhlásil, neboť jsou tvrdošíjní a neposlouchají má slova.” Jeremjáš 19,15. SU 163.1

Prorokova slova rozhněvala vlivné muže, kteří dali Jeremjáše zavřít do vězení a vsadit do klády. Jeho hlas se jim však umlčet nepodařilo. Jeremjáš vyznal: Slovo pravdy “je v mém srdci jak hořící oheň, je uzavřeno v mých kostech, jsem vyčerpán tím, co musím snášet, dál už nemohu” Jeremjáš 20,9. SU 163.2