Od slávy k úpadku
Důležité povzbuzení
Během své služby Jeremjáš nikdy nezapomínal na to, že nejdůležitější ze všeho je čistota srdce. Přestože předpověděl, že Juda bude rozptýlen mezi národy, vírou se upínal k budoucnosti, kdy bude Boží národ obnoven. “Hle přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy Davidovi vzbudím výhonek spravedlivý. Kralovat bude jako král a bude prozíravý a bude v zemi uplatňovat právo a spravedlnost. V jeho dnech dojde Judsko spásy a Izrael bude přebývat v bezpečí. A nazvou ho tímto jménem: ‘Hospodin — naše spravedlnost.’” Jeremjáš 23,5.6. SU 161.4
Ti, kteří se rozhodnou žít svatě v době všeobecného odpadnutí, budou uschopněni k tomu, aby dokázali ve jménu Boha vydávat účinné svědectví. “Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy se už nebude říkat: ‘Jakože živ je Hospodin, který vyvedl Izraele z egyptské země’, nýbrž: ‘Jakože živ je Hospodin, který vyvedl a přivedl potomstvo domu Izraelova ze severní země a ze všech zemí, kam je rozehnal’. Usadí se ve své zemi.” Jeremjáš 23,7.8. SU 161.5
Takováto proroctví pronášel Jeremjáš ve chvíli, kdy babylónská vojska obléhala zdi Sijónu. Pro ty, kdo byli stálí ve víře, zněla jeho slova jako rajská hudba. V domácnostech, kde si rodiče vážili Božích rad a nařízení, si prorokova zaslíbení stále znovu opakovali. Díky tomu se s nimi mohly seznámit i děti, na jejichž vnímavou mysl to mělo mocný vliv. A právě svědomité dodržování Písma svatého uschopnilo Daniela a jeho přátele, aby před zraky národů vyvýšili pravého Boha. Byla to výchova, které se jim v jejich domovech dostalo, co upevnilo jejich víru. Když Nebúkadnesar poprvé oblehl Jeruzalém a odvedl do zajetí Daniela a jeho přátele, byla víra židovských zajatců vystavena těžké zkoušce. Ti však, kdo se naučili spoléhat na Boží zaslíbení, našli v nich vše, co potřebovali: spolehlivého průvodce a oporu. SU 161.6
Jako vykladač významu soudů, které na Judu začaly dopadat, nepřestal Jeremjáš hájit pravdu. Aby rozšířil svůj vliv za zdi Jeruzaléma, často navštěvoval nejrůznější části království. Ve svých svědectvích neustále zdůrazňoval, jak je důležité navázat smluvní vztah se soucitnou Bytostí, která na hoře Sínaj vydala přikázání Desatera. Jeho slova se brzy roznesla do všech koutů země. SU 162.1