Velký Spor Věku

Hus uvězněn.

Po příchodu do Kostnice byla Husovi zaručena úplná svo-boda. K císařovu průvodnímu listu bylo přidáno osobní ochranné ujištění od papeže. Ale tyto slavnostně opětované sliby byly zrušeny, a Hus byl za krátkou dobu na rozkaz papeže a kardinálů zatčen, a uvržen do hnusného vězení. Později byl převežen do pevné tvrze za Rýnem a tam vězněn. VS 74.5

Papež, vyzískav velmi málo touto svoji zradou, byl za ne-dlouho uvržen do téhož vězení.¹ Byl před sněmem usvědčen z nej podlejších zločinů, vedle vraždy, svatokupectví a cizoložství také “z hříchů, jichž nesluší jmenovati.” Takto prohlásil sám sněm, a papež byl konečně zbaven tiary a vsazen do vězení. Odpůrci papeže rovněž byli sesazeni, a nový papež byl zvolen. VS 74.6

Uvěznění Husovo vyvolalo velkou nevoli v Čechách. Mocní šlechtici zaslali sněmu vážné ohražení se proti této hanebnosti. Císař, jenž viděl v tom porušení průvodního listu, postavil se na odpor takovému zacházení s Husem. Ale nepřátelé Husovi jsouce plní zloby, odhodlaní ke všemu, zvítězili. VS 77.1

Oslaben nemocí a vazbou — neboť stuchlý, zkažený vzduch žalářní přivodil mu zimnici, jež málem zničila jeho život, — byl Hus konečně předveden před sněm. Spoután řetězy, stál před tváří císařovou, jehož čestné slovo se zaručilo k jeho ochraně. Po celou dobu dlouhého soudu držel se pevně pravdy a v přítomnosti hodnostářů církevních i státních odporoval slavně a věrně proti zkaženosti kněžské nadvlády. Když mu bylo dáno na vybranou, zda chce odvolati své učení či podstoupiti smrt, zvolil osud mučednický. VS 77.2

Naposledy byl Hus předveden před sněm. Bylo to veliké a skvělé shromáždění, — císař, říšská knížata, královští vyslanci^ kardinálové, biskupové a kněží, a s nimi nesmírný zástup diváků. Ze všech končin křesťanstva shromáždili se svědkové této první veliké oběti v odvěkém zápase, jímž měla býti vybojována svoboda svědomí. VS 77.3

Byv naposledy vyzván, aby se rozhodl, Hus prohlásil, že neodvolá, a upřev pronikavý pohled na panovníka, jenž tak hanebně zrušil dané slovo, pravil: “Rozhodl jsem se z vlastní svobodné vůle přijíti před tento sněm, pod ochranným prů-vodním listem císaře zde přítomného.” ¹ Temný růměnec polil tvář Zikmundovu, když zraky celého shromáždění obrátily se na něho. VS 77.4

Po prohlášení rozsudku bylo přikročeno k obřadu, jímž Hus měl býti zbaven důstojnosti kněžské. Biskupové oblékh vězně v roucho kněžské a při tom Hus pravil: “Náš Pán Ježíš Kristus byl oblečen bílým rouchem pro posměch, když Herodes dal ho předvésti před Piláta.” Byv opět vyzván, aby odvolal, odpověděl, obrátiv se k lidu: “S jakou pak tváří mohl. bych vstoupiti do nebe? Jak bych mohl pohleděti dc očí množství těchto lidí, jimž jsem hlásal čisté evangelium: Nikoli; cením jejich spásu výše než toto ubohé tělo, nyní již od- souzené k smrti.” Roucha s něho byla sňata kus po kuse, při čemž každý biskup pronesl nějakou kletbu. Konečně “postavili mu na hlavu čepici v podobě špičaté papírové mitry, pomalované ohyzdnými postavami ďáblů, s nápisem v předu ‘Arcikacíř’. ‘Velice rád’, řekl Hus, ‘chci nésti tuto korunu hanby pro Tebe, o Ježíši, jenž jsi pro mne nesl korunu trnovou.’ ” VS 77.5

Když byl takto vystrojen, zvolali preláti: “Nyní tvoji duši poroučíme ďáblu.” ‘A já,’ řekl Hus upíraje zraky k nebi, ‘v ruce Tvé poroučím ducha svého, Pane Ježíši, neboť Ty jsi mne vykoupil.’ ”¹ VS 78.1