Velký Spor Věku

Vzkříšení mrtvých.

Zatím co země se hroutí, blesky šlehají a hrom duní, hlas Syna člověka povolává spící svaté z jejich hrobů. Pohlédne na hroby spravedlivých, potom pozvedne rukou k nebi a zvolá: “Probuďte se, probuďte se, probuďte se, vy, kteří spíte v prachu a povstaňte!” Po celé šířce a délce země zaduní pod kroky vycházející veliké armády lidí všech národů, pokolení, jazyků a lidu. Z žaláře smrti vycházejí, oděni jsouce nesmrtelnou slávou a volají: “Kde jest, ó smrti osten tvůj? kde jest, ó peklo, vítězství tvé ?” ³ A živí spravedliví i vzkříšení svati spojí své hlasy v dlouhém, veselém vítězoslavném volání. VS 401.2

Všichni vyjdou ze svých hrobů v téže podobě jako když do hrobu vstupovali. Adam, jenž stojí v povstavším zástupu, jest štíhlý a má krásné tvary, líše se postavou jen málo od Syna Božího. Představuje ostrý rozdíl vzhledem k lidstvu pozdějších pokolení; tím se ukazuje veliká zvrhlost a úpadek lidského pokolení. Avšak všichni povstávají se svěžestí a si- lou věčného mládí. Na počátku byl člověk stvořen k obrazu Božímu, nejen povahou, ale i tělem a vzezřením. Hřích znetvořil a téměř zničil Božský obraz; ale Kristus přišel obnoviti to, co bylo ztraceno. On změní naše chatrná těla a utvoří je dle svého slavného těla. Smrtelná, porušitelná těla, zbavená půvabu kdysi potřísněná hříchem, stanou se dokonalými, krásnými a nesmrtelnými. Všechny nedostatky a ohyzdnosti zůstanou v hrobě. Navrácen k stromu života v dávno ztraceném ráji, vykoupený “poroste”¹ k úplné postavě plemene v jeho prvotní slávě. Všechny vlekoucí se stopy kletby hříchu budou odstraněny, a věrní Kristovi zjeví se “v kráse Pána Boha naše-ho”, svojí myslí, duší i tělem zrcadlíce dokonalý obraz Pána našeho. Ó, obdivuhodné vykoupení! o němž se dlouho mluvilo, po kterém se toužilo, o němž se rozjímalo s dychtivou před-tuchou, ale jemuž nikdy nebylo úplně rozuměno. VS 401.3

Živí spravedliví jsou proměněni “hned pojednou, v oka-mžení.” Když zazněl hlas Boží, byli oslaveni; nyní jsou učiněni nesmrtelnými, a se vzkříšenými svatými jsou vyzdviženi vzhůru, aby setkali se s Pánem ve vzduchu. Anjelé “shromáždí vyvolené od. čtyř stran světových, od jednoho konce nebe k druhému.” Svatí anjelé přinášejí malé děti do náručí jejich matek. Přátelé dlouho odloučení smrtí jsou opět spojeni, aby se již nikdy více nerozloučili, a za radostného zpěvu stoupají společně k městu Božímu. VS 402.1