Poslové Naděje A Lásky

EVANGELIUM NA CÍSAŘOVĚ DVOŘE

Díky Pavlově odvaze a vytrvalosti evangelium proniklo i za zdi Neronova domu. PNL 266.1

Evangelium se vždy s největším úspěchem šířilo mezi prostými lidmi. “Není mezi vámi mnoho moudrých podle lidského soudu, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených.” (1 K 1,26) Nedalo se tedy očekávat, že by si Pavel, chudý vězeň, který neměl žádné přátele, mohl získat pozornost majetných a vlivných římských občanů. Ti se stali dobrovolnými zajatci neřestí, které se jim nabízely v té nejsvůdnější podobě. Ale mezi těžce pracujícími a zbídačenými oběťmi jejich útisku, a dokonce i mezi ubo-hými otroky byli mnozí, kteří si Pavlova slova ochotně vyslechli. Ve víře v Krista nalezli naději a pokoj, které je navzdory jejich těžkému údělu naplňovaly radostí. PNL 266.2

Přestože začal apoštol nejdříve působit mezi obyčejnými a utlačovanými lidmi, jeho vliv se šířil, až zasáhl palác samotného císaře. PNL 266.3

Řím byl v té době světovým vel-koměstem. Pyšní císařové vydávali zákony téměř pro všechny národy na zemi. Císař a dvořané buď nevěděli o pokorném nazorejci vůbec nic, anebo na něj pohlíželi s nenávistí a posmívali se mu. Přesto si evangelium za necelé dva roky našlo cestu z vězňova skromného domu až do císařských komnat. Pavel byl sice zbaven svobody jako zločinec; ale “Boží slovo není spoutáno” (2 Tm 2,9). PNL 266.4

V dřívějších letech apoštol s pře-svědčivou mocí veřejně zvěstoval víru v Krista a prostřednictvím znamení a zázraků nezvratně dokazoval, že se zakládá na Bohu. Důstojně a rozhodně předstoupil před řecké mudrce a svými znalostmi a svou výmluvností umlčel námitky pyšných filozofů. Směle a neohroženě stál před králi a vládci a hovořil o spravedlnosti, střídmosti a budoucím soudu, takže se zpupní panovníci nakonec třásli, jako by již hleděli na hrozný den Božího soudu. PNL 266.5

Takové příležitosti již nyní apoštol neměl. Nesměl opustit svůj dům, a proto mohl hlásat pravdu jen těm, kdo sem za ním přišli. Nedostal tak jako kdysi Mojžíš a Áron příkaz od Boha, aby šel za bezbožným císařem a ve jménu velkého “JSEM” ho pokáral za jeho krutost a násilí. Největšího vítězství však evangelium dosáhlo právě v době, kdy byl jeho nejvýznamnější obhájce zdánlivě odtržen od veřejné práce. K církvi se totiž přidali členové císařovy domácnosti. PNL 266.6