Český ekumenický překlad
Soudců 13
1 Izraelci se dále dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Proto je Hospodin vydal na čtyřicet let do rukou Pelištejců.
2 Byl jeden muž ze Soreje, z danovské čeledi, jménem Manóach. Jeho žena byla neplodná a nerodila.
3 I ukázal se té ženě Hospodinův posel a řekl jí: “Hle, ty jsi neplodná, nerodila jsi, avšak otěhotníš a porodíš syna.
4 Proto se teď měj na pozoru: nepij víno ani opojný nápoj a nejez nic nečistého.
5 Hle, otěhotníš a porodíš syna, ale jeho hlavy se nesmí dotknout břitva; ten chlapec bude od mateřského života Boží zasvěcenec. On začne vysvobozovat Izraele z rukou Pelištejců.”
6 Žena přišla povědět svému muži: “Přišel ke mně muž Boží; vypadal jako Boží posel, tak byl hrozný. Ani jsem se ho nezeptala, odkud je, a on mi své jméno nepověděl.
7 Řekl mi: »Hle, otěhotníš a porodíš syna. Nepij teď víno ani opojný nápoj a nejez nic nečistého, protože ten chlapec bude od mateřského života až do dne své smrti Boží zasvěcenec.«”
8 Manóach prosil Hospodina: “Dovol prosím, Panovníku, nechť k nám znovu přijde muž Boží, kterého jsi poslal, a poučí nás, co máme dělat s chlapcem, který se má narodit.”
9 Bůh Manóacha vyslyšel a Boží posel přišel znovu k té ženě, právě když seděla na poli a její muž Manóach nebyl s ní.
10 Žena rychle běžela povědět o tom svému muži. Řekla mu: “Ukázal se mi ten muž, který ke mně onehdy přišel.”
11 Manóach šel hned za svou ženou, přišel k tomuto muži a otázal se ho: “Jsi ty ten muž, který mluvil k této ženě?” On odpověděl: “Jsem.”
12 Manóach řekl: “Nuže, až se splní tvá slova, na co je nutno u toho chlapce dbát a co s ním máme činit?”
13 Hospodinův posel Manóachovi odpověděl: “Ať se žena varuje všeho, o čem jsem jí řekl.
14 Ať neokusí ničeho, co pochází z vinné révy. Nesmí pít víno ani opojný nápoj ani jíst něco nečistého. Ať bedlivě dbá na všechno, co jsem jí přikázal.”
15 Manóach řekl Hospodinovu poslu: “Dovol, abychom tě zdrželi a připravili ti kůzle.”
16 Ale Hospodinův posel Manóachovi odpověděl: “I kdybys mě zdržel, nejedl bych z tvého pokrmu. Chceš-li však připravit zápalnou oběť, obětuj ji Hospodinu.” Manóach totiž nevěděl, že je to posel Hospodinův.
17 Manóach se ještě Hospodinova posla zeptal: “Jaké je tvé jméno? Rádi bychom tě poctili, až se splní tvá slova.”
18 Ale Hospodinův posel mu odvětil: “Proč se ptáš na mé jméno? Je podivuhodné.”
19 Manóach vzal tedy kůzle a oběť přídavnou a obětoval na té skále Hospodinu a ten před Manóachem a jeho ženou učinil podivuhodnou věc:
20 Když totiž vystupoval plamen z oltáře k nebi, vystoupil v plameni z oltáře i Hospodinův posel. Jak to uviděli Manóach a jeho žena, padli tváří k zemi.
21 Potom se už Hospodinův posel Manóachovi a jeho ženě neukázal. Tehdy Manóach poznal, že to byl posel Hospodinův,
22 a řekl své ženě: “Určitě zemřeme, neboť jsme viděli Boha.”
23 Jeho žena mu však odpověděla: “Kdyby nás chtěl Hospodin usmrtit, nepřijal by od nás oběť zápalnou ani přídavnou, nebyl by nám toto všechno ukázal, ani by nám teď neoznámil něco takového.”
24 I porodila ta žena syna a dala mu jméno Samson. Chlapec vyrostl a Hospodin mu žehnal.
25 A duch Hospodinův ho začal ponoukat v Danovském táboře mezi Soreou a Eštaólem.