Poslové naděje a lásky

51/290

Saul

V době Štěpánova výslechu a smrti se zdálo, že Saul propadl fanatickému šílenství. Později se na sebe Saul zlobil, protože se nedokázal zbavit svého vlastního tajného přesvědčení, že v okamžiku, kdy byl Štěpán zneuctěn lidmi, byl ve velké vážnosti u Boha. Saul pokračoval v pronásledování Boží církve; dál pátral po věřících, zatýkal je v jejich domech a vydával je kněžím a předním mužům, aby je uvěznili a zabili. Horlivost, s jakou pronásledoval věřící, naháněla křesťanům v Jeruzalémě hrůzu. Římské úřady se nijak nesnažily toto kruté dílo zastavit, a dokonce Židy tajně podporovaly, aby je získaly na svou stranu a zajistily si jejich přízeň. PNL 57.5

Po Štěpánově smrti byl Saul s ohledem na své zásluhy v tomto případu zvolen členem velerady. Po určitou dobu byl mocným nástrojem v satanových rukou, který bojoval proti Božímu Synu. Avšak tento neústupný pronásledovatel, který se snažil zničit církev, se měl brzy zapojit do jejího budování. Bůh, který je mocnější než satan, si vyvolil Saula, aby nahradil umučeného Štěpána, aby kázal Krista, trpěl pro jeho jméno a všude šířil zprávu o spasení skrze jeho krev. PNL 58.1