Poslové naděje a lásky

133/290

Duchovní růst

Díky své pokoře a učenlivosti získali tito muži znalosti, které je uschopnily k misijní práci. Jejich příklad je pro křesťany cenným ponaučením. Mnozí lidé dělají ve svém duchovním životě jen malé pokroky. Jsou totiž příliš soběstační, než aby se nechali poučit. Spokojují se s povrchní znalostí Božího slova. Nechtějí měnit ani svou víru, ani své zvyky, a proto neusilují o větší poznání. PNL 163.2

Kdyby Kristovi následovníci upřímně toužili po moudrosti, Bůh by jim odhalil pravdu v takové míře, jakou dosud nepoznali. Člověka, který se zcela odevzdá Bohu, povede Boží ruka. Jestliže prostý a zdánlivě nenadaný člověk s láskou a důvěrou uposlechne každý příkaz, který je v souladu s Boží vůlí, Bůh očistí, zušlechtí a oživí jeho síly a rozmnoží jeho schopnosti. Bude-li si vážit ponaučení, které mu Bůh ve své moudrosti dává, bude pověřen svatým úkolem. Bude schopen žít svůj život k Boží slávě a stane se požehnáním pro tento svět. “Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti.” Žalm 119,130. PNL 163.3

Mnozí lidé dnes stejně jako věřící v Efezu nechápou působení Ducha svatého na člověka. O žádné pravdě však Boží slovo neučí jasněji. Tímto tématem se podrobně zabývali proroci a apoštolové. Sám Kristus nás upozorňuje na růst rostlin, aby nám názorně vysvětlil, jak na nás působí svým Duchem, aby udržoval náš duchovní život. Míza stoupá z kořenů vinné révy, proniká do větví a zajišťuje růst a vytváření květů a plodů. Stejně působí i životodárná síla Ducha svatého. Vychází ze Spasitele, prostupuje člověka, mění jeho pohnutky a sklony a uvádí do souladu s Boží vůlí dokonce i jeho myšlenky. Pak je člověk schopen nést vzácné ovoce dobrých skutků. PNL 163.4

Původce svého duchovního života nevidíme a svou moudrostí nedokážeme přesně vysvětlit, jakým způsobem jsme tento život získali a jak je udržován. Duch svatý však vždy působí v souladu s tím, co o něm bylo napsáno. V duchovním světě je tomu stejně jako ve světě přírody. V každém okamžiku je život v přírodě udržován Boží mocí. Nedochází k tomu však žádným bezprostředním zázrakem. Stačí přijímat požehnání nacházející se v naší blízkosti. Podobně můžeme udržovat i svůj duchovní život, budeme-li využívat prostředků, které nám Bůh ve své prozřetelnosti poskytl. Chce-li Kristův následovník dorůst “zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti” (Efezským 4,13), musí jíst chléb života a pít vodu spasení. Musí bdít, modlit se a pracovat a ve všem poslouchat pokyny, které nám Bůh dal ve svém slově. PNL 163.5

Ze zkušenosti obrácených židů si můžeme vzít ještě jedno ponaučení. Když je Jan pokřtil, plně nepochopili, že Ježíšovým posláním je nést hříchy lidstva. Dosud žili ve velkém omylu. Když se jim však dostalo většího poznání, radostně přijali Krista za svého Vykupitele. Jakmile udělali tento krok vpřed, stáli před zcela novými závazky. Přijali čistší víru, a tím se změnil jejich život. Na znamení této změny a na vyznání své víry v Krista se dali znovu pokřtít v Ježíšovo jméno. PNL 164.1