Výchova

35. kapitola — Škola budoucnosti

“Budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno.” Zjevení 22,4. Vy 176.1

Nebesa jsou školou, ve které je předmětem vesmír a učitelem sám nekonečný Bůh. Pozemská pobočka této školy byla zřízena už na počátku v ráji. Až bude plán vykoupení dokončen, bude vyučování v této škole pokračovat. “Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.” 1. Korintským 5,9. Díky jeho slovu můžeme už dnes — i když jen částečně — poznat něco z těchto skutečností. Už Janovi na ostrově Patmos byla ukázána škola budoucnosti. Popsal ji následovně: “A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha.” Zjevení 21,1.2. Vy 176.2

“To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek.” Zjevení 21,23. Vy 176.3

Mezi školou, která byla zřízena na počátku v zahradě Eden, a školou budoucnosti leží celé dějiny tohoto světa. Jsou to dějiny lidského přestoupení a utrpení, ale také Kristovy oběti a jeho vítězství nad smrtí a hříchem. V budoucí škole však nebudou naprosto stejné podmínky jako kdysi v ráji. Nebude tam už strom poznání dobrého a zlého, který by poskytoval příležitost k pokušení. Nebude tam už pokušitel ani možnost zla. Každá povaha obstála ve zkoušce zla a nikdo už nebude náchylný k tomu, aby znovu podlehl jeho moci. Vy 176.4

“Tomu, kdo zvítězí,” říká Kristus, “dám jíst ze stromu života v Božím ráji.” Zjevení 2,7. Ovoce stromu života bylo člověku nabídnuto podmíněně a nakonec mu muselo být odepřeno. Dary budoucího života jsou však neomezené a věčné. Vy 176.5

Prorok spatřil “řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova”. “Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života.” “A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude — neboť co bylo, pominulo.” Zjevení 22,1.2; 21,4. Vy 176.6

“Tvůj lid, všichni budou spravedliví, navěky obdrží do vlastnictví zemi, oni, výhonek z mé sadby, dílo mých rukou k mé oslavě.” Izajáš 60,21. Vy 177.1

Stejně jako na počátku bude Bůh opět vyučovat člověka, který se vrátí do jeho přítomnosti. “Můj lid však pozná mé jméno, pozná v onen den, že to jsem já, kdo prohlašuji: ‘Tu jsem.’” Izajáš 52,6. Vy 177.2

“Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi.” Zjevení 21,3. Vy 177.3

“To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránkově. Proto jsou před trůnem Božím a slouží mu v jeho chrámě dnem i nocí … Již nebudou hladovět ani žíznit, ani slunce nebo jiný žár jim neublíží, neboť Beránek, který je před trůnem, je bude pást a povede je k pramenům vod života.” Zjevení 7,14-17. Vy 177.4

“Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.” 1. Korintským 13,12. “Budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno.” Zjevení 22,4. Vy 177.5

Až bude z našich očí odstraněn závoj, který zatemňuje naše vidění, budeme schopni vnímat v plné nádheře krásu mikrokosmu i makrokosmu, kterou dnes poznáváme jen částečně a nedokonale. Až bude konečně odstraněna nákaza hříchu a celá země se objeví ve své plné kráse, znovu se před námi otevřou neomezené možnosti objevování. Vědci a odborníci už při pozorování přírody nenarazí na žádnou stopu zla. Budeme moci naslouchat zvukům přírody a neuslyšíme už žádný nářek ani sténání. Všechno stvoření bude zjevovat nezaměnitelný rukopis svého Tvůrce; jakoby v celém obrovském vesmíru bylo velkými písmeny napsáno Boží jméno. Lidé budou znovu žít jako kdysi v ráji — uprostřed krásné přírody, zahrad a polí. “Vystavějí domy a usadí se v nich, vysázejí vinice a budou jíst jejich plody. Nebudou stavět, aby se tam usadil jiný, nebudou sázet, aby z toho jedl jiný. Dny mého lidu budou jako dny stromu. Co svýma rukama vytvoří, to moji vyvolení sami spotřebují.” Izajáš 65,21.22. Vy 177.6

Už nikdo nebude “páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře.” Izajáš 65,25. Člověku bude opět navráceno jeho ztracené panství a nižší tvorové znovu uznají jeho vládu. Divoká zvířata se stanou krotkými a plachá důvěřivými. Vy 177.7

Před studentem se otevře neomezená možnost zkoumat nepopsatelně bohaté dějiny. Už zde na zemi nám sice Boží slovo pomáhá vidět širší souvislosti a principy, které řídí běh lidských dějin, avšak i tento pohled je zastřený a neúplný. Dokud nebudeme stát ve světle věčnosti, nepochopíme jasně všechny souvislosti. Vy 177.8

Před námi se pak otevřou také dějiny velkého sporu mezi dobrem a zlem, který začal už před počátkem času a skončí, až čas přestane existovat. Tehdy bude zcela odhalen vznik zla, jeho dějiny a hrůzné projevy, ale také dějiny pravdy, která se neodchýlila od svých přímých cest a porazila zlo. Opona mezi viditelným a neviditelným světem bude odstraněna a před našimi zraky se objeví úžasné skutečnosti. Vy 177.9

Teprve až uvidíme Boží jednání ve světle věčnosti, pochopíme, jak bychom měli být vděčni andělům za jejich péči a zásahy do našeho života. Andělé přijali aktivní úlohu v našem životě. Někdy se lidem zjevovali jako zářivé postavy, jindy přicházeli v podobě prostých pocestných. Přijímali pohostinnost lidských domovů, provázeli poutníky, které zaskočila noc, ale také mařili úmysly a útoky zločinců. Vy 178.1

I když si toho vládcové světa nejsou vědomi, andělé se často aktivně zapojovali do různých úředních jednání. Lidské oči je viděly a lidské uši naslouchaly jejich výzvám. Nebeští poslové se v lidské podobě ujímali ve sněmovnách a soudních síních případů pronásledovaných a utlačovaných. Vy 178.2

Bránili nemoudrým rozhodnutím a zlu, které by mohlo Božím dětem přinést křivdu a utrpení. To vše bude odhaleno studentům nebeské školy. Vy 178.3

Každý vykoupený pak porozumí, jak andělé působili v jeho životě. Jako první jej po vzkříšení přivítá právě anděl, který byl jeho ochráncem. Provázel ho od prvních okamžiků jeho života, chránil jeho kroky v době nebezpečí a byl s ním i tehdy, když musel projít “údolím stínů smrti”. Jak to bude úžasné, až s ním budeme moci hovořit o spolupráci nebes ve službě pro dobro lidstva, až budeme poznávat, jak Bůh zasahoval do našeho osobního života! Vy 178.4

Teprve tam se vysvětlí všechny složité životní zkušenosti. Na místě, kde se nám zdálo, že byl jen zmatek a zklamání, uvidíme velkolepý Boží záměr a plán. Vy 178.5

Všichni, kdo zde na zemi nezištně pracovali pro dobro druhých, uvidí ovoce své práce. Konečně se projeví výsledky správných životních zásad a ušlechtilých skutků. Některé výsledky vidíme už teď, ale v tomto životě se jich ukazuje jen velmi málo. Vždyť většina těch, kdo nezištně a neúnavně pomáhají druhým, zůstává bez povšimnutí. Když rodiče a učitelé uléhají po namáhavém životě k poslednímu odpočinku, často se zdá, že jejich celoživotní úsilí bylo marné. Přitom si neuvědomují, že jejich věrnost byla velkým požehnáním. Mohou doufat, že se děti, které vychovávali, stanou požehnáním a příkladem pro své bližní, a tak znásobí dobrý vliv. Mnohý člověk předává druhým naději a odvahu, které jim přinášejí požehnání. Jestliže ale žije v ústraní, nemá tušení o důsledcích své práce. Vy 178.6

A tak to funguje na celé zemi. Lidé zasévají setbu, jejíž požehnanou úrodu sklidí jiní, a možná až po jejich smrti. Sázejí stromy, aby jiní mohli jíst ovoce. Jsou ale spokojení, protože vědí, že vykonali něco užitečného. Výsledky své činnosti však uvidí až v budoucnu. Teprve v nebeské škole uvidíme, že naše úsilí přineslo proměnu a povznesení do životů ostatních. Vy 178.7

Nebesa zaznamenala každý Boží dar, který vedl lidi k nesobecké službě. Odhalit tyto souvislosti, pozorovat ty, kdo byli naším úsilím povzneseni a zušlechtěni, sledovat v jejich životě působení pravých zásad — to bude jeden z předmětů a jedna z odměn nebeské školy. Teprve tam budeme poznávat tak, jak Bůh zná nás. Teprve tam bude mít láska a soucit, které Bůh vložil do našich srdcí, možnost se plně rozvinout. Konečně se setkáme s věrnými Božími dětmi všech dob i s anděly, abychom znovu vytvořili velkou rodinu. To vše přinese život v Božím království. Vy 179.1

V tomto krásném společenství potěší náš sluch hudba a písně, jaké dosud žádný smrtelník na této zemi neslyšel. “A dají se do zpěvu a tance: Všechna spása pramení mi z tebe!” Žalm 87,7. Vy 179.2

“Pozvednou svůj hlas a budou plesat, nad důstojností Hospodinovou budou jásat i při moři.” Izajáš 24,14. Vy 179.3

“Hospodin potěší Sijón, potěší všechna jeho místa, jež jsou v troskách. Jeho poušť změní, bude jako Eden, jeho pustina jako zahrada Hospodinova. Bude v něm veselí a radost, vzdávání díků a prozpěvování.” Izajáš 51,3. Vy 179.4

Každá lidská schopnost najde příležitost k rozvoji a prohloubení. Člověk bude mít konečně možnost uskutečnit své nejvelkolepější projekty a dosáhnout nejvznešenějších záměrů. A přesto bude objevovat stále nové výšky ke zdolávání, nové zázraky k obdivování, nové pravdy k pochopení. Tyto vždy nové podněty budou povzbuzovat rozvoj těla, duše i ducha. Vy 179.5

Všechny poklady vesmíru se otevřou, aby je mohly Boží děti studovat. S nevýslovným potěšením budeme prožívat radost a moudrost bytostí, které nikdy nepadly do hříchu. A jak poplyne věčnost, budeme poznávat stále slavnější zjevení Boží moci a lásky. Po celou věčnost nám chce Bůh dávat své dary, “neskonale víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit” Efezským 3,20. Vy 179.6

“Jeho služebníci mu budou sloužit.” Zjevení 22,3. Vy 179.7

Život na této zemi je začátkem věčného života v nebi. Výchova na zemi nás seznamuje se zásadami, které vládnou i v nebi, a připravuje nás pro věčný život. Náš charakter a služba zde na zemi je zároveň předobrazem toho, čím jednou budeme. Vy 179.8

“Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil.” Matouš 20,28. Naší odměnou za to, že jsme s Kristem spolupracovali při službě tomuto světu, bude přednost spolupracovat s ním ve větší míře i v budoucím světě. “Jste moji svědkové, je výrok Hospodinův, a já jsem Bůh!” Izajáš 43,12. Stejně tomu bude i ve věčnosti. Vy 179.9

Proč vůbec Bůh dovolil, aby velký spor věků pokračoval tak dlouho? Proč nezničil satana hned na začátku jeho vzpoury? Bylo to proto, aby se vesmír mohl přesvědčit o Boží spravedlnosti v jeho jednání se zlem a aby byl hřích jednou provždy odsouzen. Po celou věčnost nepřestaneme žasnout nad hlubokou moudrostí plánu vykoupení, který obdivují i andělé. Ze všech stvořených bytostí to jsou jen lidé, kteří poznali na vlastní kůži skutečný zápas s hříchem. Spolupracovali s Kristem a prožili něco, co nemohli zakusit ani andělé — podíleli se na jeho utrpení. Není to snad pro bytosti, které nepadly do hříchu, dostatečně pádné svědectví? Vy 179.10

Už nyní platí, že “nebeským vládám a mocnostem bylo … skrze církev dáno poznat jeho mnohotvarou moudrost” Efezským 3,10. A byl to právě Bůh, který nás “vzkřísil a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši, aby se nadcházejícím věkům prokázalo, jak nesmírné bohatství milosti je v jeho dobrotě k nám v Kristu Ježíši” Efezským 2,6.7. Vy 180.1

“Vše v jeho chrámu volá: ‘Sláva!’” Vy 180.2

Žalm 29,9. Píseň vykoupených, která vyjadřuje jejich životní zkušenost, bude zvěstovat Boží slávu: “Veliké a podivuhodné jsou tvé činy, Pane Bože všemohoucí; spravedlivé a pravdivé jsou tvé cesty, Králi národů. Kdo by se nebál tebe, Pane, a nevzdal slávu tvému jménu, neboť ty jediný jsi Svatý; všechny národy přijdou a skloní se před tebou, neboť tvé spravedlivé soudy vyšly najevo.” Zjevení 15,3.4. Vy 180.3

Přestože je náš život na zemi poznamenán hříchem, největší možnou radostí a nejvyšším dostupným vzděláním je služba druhým. I v Božím království, kde nás nebude omezovat naše hříšné lidství, najdeme stejný zdroj radosti — službu svědectví. Přitom se i tam budeme stále více učit, “jak bohatá je sláva jeho tajemství … Je to Kristus mezi vámi, v něm máte naději na Boží slávu.” Koloským 1,27. Vy 180.4

“Ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest.” 1. Janův 3,2. Vy 180.5

Až Kristus uvidí výsledky svého díla, bude to pro něj největší odměna. Obrovský zástup, který nikdo nemůže spočítat, se postaví “v radosti před jeho tvář” Judův 1,24. Ten, kdo nás vykoupil svou krví, konečně spatří svou odměnu. (viz Izajáš 53,11) Vy 180.6