Cesta k vnitřnímu pokoji

Pravá lítost

Takové pokání není v našich silách. K takové pokoře nás může přivést jedině Ježíš Kristus. On odešel do nebe, aby nám mohl udělit duchovní dary. CVP 27.2

Mnozí nechápou pokání, proto také nepřijímají pomoc, kterou jim Kristus nabízí. Domnívají se, že nejdříve musí prožít pokání a pak teprve mohou přijít k Ježíši Kristu. Mají za to, že pokání připravuje půdu pro to, aby jim Bůh mohl odpustit hříchy. CVP 27.3

Pravdou je, že člověk musí prožít pokání, aby mu Bůh mohl odpustit. Jedině když člověk pocítí opravdovou lítost nad svým nesprávným jednáním, pochopí, že potřebuje zachránce. Musí však takový člověk čekat dokud neprožije pokání, aby pak mohl přijít k Ježíši Kristu? Může potřeba pokání odvádět hříšného člověka od Spasitele? CVP 27.4

Bible nikde nepíše, že hříšný člověk musí nejdříve prožít pokání, a pak teprve může přijmout pozvání:“Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a nesete tíhu břemen, najdete u mne klid a úlevu.” ⁸Právě Kristova milost a jeho moc vede k upřímnému pokání. Apoštol Petr to vyjádřil velmi výstižně, když o Ježíši prohlásil:“Bůh ho vyvýšil jako vůdce a Spasitele a dal mu místo po své pravici, aby přinesl Izraeli pokání a odpuštění hříchů.” ⁹Ježíš Kristus nás svým Duchem vede k pokání a k Božímu odpuštění. CVP 27.5

Každá správná pohnutka vychází od Ježíše Krista. Jedině on může způsobit, že začneme hřích nenávidět. Pokaždé, když pociťujeme touhu po pravdě a po čistotě života, pokaždé, když si uvědomujeme svou vlastní nedostatečnost a hříšnost, můžeme si být jisti, že na nás působí Boží Duch. CVP 28.1

Ježíš Kristus slíbil:“A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě.” ¹⁰My, hříšní lidé, se musíme nejdříve seznámit se Spasitelem, který zemřel za viny celého světa. Když si uvědomíme, jak Boží Syn trpěl na kříži, začneme chápat Boží plán, pomocí něhož se nás snaží zachránit. Boží dobrota nás pak povede k pokání. Když Ježíš Kristus zemřel za hříšné lidstvo, projevil lásku, kterou sotva někdy plně pochopíme. Pokud si však začneme uvědomovat jeho lásku, dotkne se našich srdcí a ovlivní naše myšlení natolik, že začneme pociťovat lítost nad svým nesprávným životem. CVP 28.2

Někdy se lidé začnou stydět za své nesprávné jednání a opustí některé ze svých nesprávných projevů, aniž si uvědomí, že je ovlivňuje Ježíš Kristus. Kdykoli však chtějí ve svém životě něco změnit, protože upřímně touží po dobru a spravedlnosti, působí na ně Boží moc. Působí na ně Boží Duch a vede je k lepšímu životu. CVP 28.3

Když člověka začne přitahovat Ježíš Kristus a jeho kříž, začne si uvědomovat, že Ježíš zemřel za jeho hříchy, a nutně to ovlivní jeho svědomí. Dojde mu, jak hrůzné jsou jeho hříchy. Začne chápat něco o Kristově spravedlnosti. Začne si klást zásadní otázky:“Co je to vlastně hřích? Proč musel Ježíš Kristus zemřít? Je taková láska a takové utrpení nezbytné pro naši záchranu? Musel to všechno prožít, abychom my mohli získat věčný život?” CVP 28.4

Hříšný člověk se může Boží lásce bránit a nemusí Ježíše Krista přijmout. Pokud nebude vzdorovat, Ježíš ho k sobě přitáhne. Dozví se o Božím plánu záchrany lidstva, které zasáhl hřích. Porozumí, jaký význam má Kristův kříž, a prožije pokání, uvědomí si totiž, že i jeho hříchy způsobily utrpení a smrt Božího Syna. Bůh, který ovládá přírodu, oslovuje také lidi. Vyvolává v nich touhu po něčem lepším, co nemají. Nic na tomto světě nedokáže tuto touhu uspokojit. Vede je, aby hledali milost Ježíše Krista a radost, kterou přináší čistý život podle Boží vůle. Jen tak můžeme získat skutečný pokoj a vyrovnanost. Náš Spasitel a Pán se soustavně snaží odpoutat pozornost lidí od povrchních radovánek tohoto světa a zaměřit je na úžasné dary, které nabízí on. Ty, kdo, obrazně řečeno, hledají vodu u vyschlých studní tohoto světa, vyzývá:“Kdo žízníš, pojď sem a čerpej zdarma vodu života.” ¹¹ CVP 28.5

Jestliže toužíš po něčem lepším, než co můžeš najít v tomto světě, pak k tobě mluví Bůh. Požádej ho, aby ti pomohl prožít opravdové pokání a poznat Ježíše Krista, jeho nekonečnou lásku a dokonalou čistotu. CVP 29.1