Myšlenky o naději

“Tvé je království i moc i sláva.” Matouš 6,13

Poslední stejně jako první věta modlitby Páně hovoří o našem Otci, který je tou nejvyšší mocí a autoritou a má “jméno nad každé jméno”. Spasitel znal budoucnost svých učedníků. Nešlo o budoucnost, o jaké snili, o život na výsluní světského blahobytu a poct, ale o budoucnost temnou, zkalenou bouřemi lidské nenávisti a satanova hněvu. V době zápasů a zkázy národa budou učedníkům hrozit různá nebezpečí a jejich srdce často sevře strach. Uvidí zpustošený Jeruzalém a rozbořený chrám. Budou svědky toho, že jednou provždy skončí chrámové bohoslužby a že Izrael bude rozptýlen do všech zemí podobně jako kusy vraku na pustém pobřeží. Pán Ježíš řekl: “Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách... Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech. Ale to vše bude teprve začátek bolestí.” (Mt 24,6 8) Kristovi následovníci se neměli obávat, že jejich naděje zklame a že Bůh ponechá zemi jejímu osudu. Moc a sláva patří Pánu, který své vznešené záměry nezadržitelně uskutečňuje, až je dovede ke konci. V modlitbě, ve které prosí o své každodenní potřeby, Pán Ježíš učedníky vede k tomu, aby nehleděli na moc a vládu zla, ale na Pána, svého Boha. Bůh je jejich Otcem a věčným přítelem, i když vládne nade vším. MON 70.3

Zkáza Jeruzaléma je předobrazem konečného zániku světa. Proroctví, která se částečně naplnila zničením Jeruzaléma, platí plně pro poslední dobu. Dnes stojíme na prahu velkých a vážných událostí. Před námi je doba, jakou svět ještě nezažil. Podobně jako první učedníci, i my můžeme mít jistotu, že Bůh vládne nade vším. Sled budoucích událostí je plně v rukou našeho Stvořitele. Nebeský Král určuje osudy národů stejně tak, jako řídí svou církev. Na adresu všech, kteří mají vykonat jeho plány, říká totéž, co Kýrovi: Pověřil jsem tě úkolem, ačkoli jsi mne neznal. (viz Iz 45,5) MON 70.4

Prorok Ezechiel spatřil ve vidění pod křídly cherubína podobu ruky. Pro Boží služebníky to má být poučením, že veškerý úspěch pochází z Boží ruky. Lidé, které Bůh používá jako své posly, se nesmějí domnívat, že Boží dílo závisí na nich. Pán Bůh takovou odpovědnost člověku nesvěřil. Nepřetržitě pracuje na uskutečňování svých záměrů, sám dokončí své dílo. Zmaří úmysly bezbožníků a překazí úklady proti Božímu lidu. Pán a Král zástupů, který sedí nad cherubíny, stále chrání svoje děti, i v době bojů a zmatků mezi národy. Náš Spasitel je vládce nebes. Sleduje každou zkoušku a oheň utrpení, který má očistit každého člověka. Až padnou pevnosti králů a Boží hněv zasáhne jeho nepřátele, spočine Boží lid bezpečně v rukou Božích. MON 71.1

“Hospodine, tvá je velikost a bohatýrská síla, skvělost, stálost a velebnost, všechno, co je na nebi a na zemi... Máš v rukou moc a bohatýrskou sílu, vyvýšení a utvrzení všeho je v tvých rukou.” 1. Paralipomenon 29,11.12. MON 71.2