Naděje lidstva

Ježíšovo narození

V malém městečku Nazaret, ležícím mezi pahorky Galileje, byl domov Josefa a Marie, kteří se později stali známými jako Ježíšovi pozemští rodiče. NL 5.1

Josef pocházel z Davidova rodu, a proto když bylo vydáno nařízení ke sčítání lidu, musel jít do Betléma, Davidova města, aby tam mohlo být zapsáno jeho jméno. Způsob cestování v té době byl vskutku úmorný. Marie, doprovázející manžela, byla již velmi unavená, když vystupovala na pahorek, na kterém stojí Betlém. Jak toužila po pohodlném místě, kde by si mohla odpočinout! Ale hostince byly již přeplněné. O bohaté a pyšné bylo dobře postaráno, kdežto tito skromní poutníci museli najít odpočinek v nevlídném stavení, v němž byl ustájen dobytek. NL 5.2

Josef a Marie vlastnili jen málo z pozemských statků, milovali však Boha, a to je učinilo bohatými ve spokojenosti a míru. Byli dětmi nebeského Krále, jenž je právě nyní chtěl úžasně poctít. Andělé bděli nad nimi, když cestovali, a neopustili je, ani když nastala noc a šli spát. Byli stále s nimi. NL 5.3

Zde, v tomto obyčejném chlévě, se narodil Ježíš, Spasitel, a byl uložen do jeslí. Do této neotesané kolébky uložili Syna Nejvyššího, toho, jehož přítomnost nebeské dvory naplňovala slávou. NL 6.1

Dříve než přišel na tuto zem, byl Ježíš velitelem andělských zástupů. Nejjasnější a nejvznešenější ze synů jitra oznamovali při stvoření jeho slávu. Zahalovali si před ním své tváře, když seděl na svém trůnu. K Jeho nohám pokládali své koruny a zpívali jeho písně vítězství, když hleděli na jeho velikost. NL 6.2

Přesto tato slavná bytost milovala ubohé hříšníky, a proto vzala na sebe podobu služebníka, aby mohla trpět a zemřít za nás. NL 6.3

Ježíš mohl zůstat po Otcově boku, mohl nosit královskou korunu a královské roucho, ale kvůli nám vyměnil bohatství nebes za pozemskou chudobu. Rozhodl se, že opustí své postavení nejvyššího velitele, opustí anděly, kteří ho milovali. Rozhodl se, že uctívání nebeských zástupů vymění za výsměch a urážky bezbožných lidí. Z lásky k nám přijal život plný strádání i potupnou smrt. NL 6.4

Kristus to všechno učinil proto, aby ukázal, jak velmi nás Bůh miluje. Žil na zemi, aby ukázal, jak můžeme ctít Boha poslušností jeho vůle. Učinil to proto, abychom tím, že budeme následovat jeho příkladu, mohli nakonec s ním přebývat v jeho nebeském domově. NL 6.5

Kněží a přední židovští mužové nebyli připraveni uvítat Ježíše. Věděli, že Spasitel má brzy přijít, očekávali ho však jako mocného krále, který je učiní bohatými a velikými. Byli příliš pyšní na to, aby si přiznali, že Mesiáš je bezmocným dítětem. NL 6.6

Proto když se Kristus narodil, Bůh jim to nezjevil. Poslal radostnou zprávu některým pastýřům, kteří hlídali svá stáda na pahorcích poblíž Betléma. NL 7.1

Byli to dobří lidé, a když v noci hlídali své ovce, mluvili spolu o zaslíbeném Spasiteli a modlili se tak opravdově za jeho příchod, že Bůh poslal zářící posly od svého vlastního trůnu světla, aby je poučil. NL 7.2

“Náhle se mezi ně postavil Pánův anděl; ozářila je Pánova sláva a přišla na ně veliká bázeň. NL 7.3

A ten anděl jim řekl: ‘Nebojte se, neboť hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Neboť se vám dnes narodil Spasitel ve městě Davidově, totiž Kristus, Pán. NL 7.4

A toto vám bude za znamení: naleznete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích.’ NL 7.5

A hned se s andělem objevilo množství nebeského vojska, jež chválilo Boha a říkalo: ‘Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj, Boží zalíbení v lidech.’ NL 7.6

A stalo se, že když od nich ti andělé odešli do nebe, řekli pastýři jedni druhým: ‘Pojďme tedy do Betléma a pohleďme na tu věc, která se stala, jak nám ji Pán oznámil.’ NL 7.7

Přišli tedy se spěchem a nalezli Marii a Josefa i to děťátko ležící v jeslích. A když ho uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno. NL 7.8

A všichni, kteří to slyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři říkali. Marie pak všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci.” Lukáš 2,9-19. NL 7.9