Naděje lidstva

Přijde opět

Náš Spasitel přijde opět. Dříve než se na zemi rozloučil se svými učedníky, sám jim dal zaslíbení svého návratu. NL 122.1

“Ať se vaše srdce nermoutí,” řekl. “V domě mého Otce je mnoho příbytků… Jdu, abych vám připravil místo. A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.” Jan 14,1-3. NL 122.2

Nenechal je na pochybách, co se týče způsobu svého příchodu. “Když pak přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni svatí andělé, tehdy se posadí na trůnu své slávy. Všechny národy budou shromážděny před ním a on je oddělí jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.” Matouš 25,31-32. NL 122.3

Pečlivě je varoval před podvodem: “Řeknou-li vám tedy: ‘Pohleďte, je na poušti!’ nevycházejte; anebo: ‘Hle, je na tajných místech, nevěřte. Neboť jako blesk vychází od východu a září až na západ, takový bude i příchod Syna člověka.” Matouš 24,26.27. NL 122.4

Toto varování je určeno právě nám. Dnes falešní učitelé říkají: “Hle, je na poušti,” a tisíce lidí jdou na poušť. Doufají přitom, že naleznou Krista. A tisíce těch, kteří tvrdí, že udržují spojení s duchy mrtvých, prohlašují: “Hle, je ve skrýších.” To je právě to dílo podvodu, které koná spiritismus. NL 123.1

Ale Kristus říká: “Nevěřte. Neboť jako blesk vychází od východu a září až na západ, takový bude i příchod Syna člověka.” NL 123.2

Při Kristově nanebevstoupení andělé zvěstovali učedníkům, že “přijde stejným způsobem, jak jste ho viděli odcházet do nebe.” Skutky apoštolů 1,11. V těle vystoupil vzhůru. Viděli ho, jak odešel od nich a byl přijat do oblaku. Stejně tak se vrátí na velkém bílém oblaku a “spatří ho každé oko”. Zjevení 1,7. NL 123.3

Přesný den a přesná hodina jeho příchodu nejsou zjeveny. Kristus řekl svým učedníkům, že ani on sám jim nemůže oznámit den a hodinu svého druhého příchodu. Ale zmínil se o jistých událostech, podle kterých budou moci bezpečně určit, kdy bude jeho příchod blízko. NL 123.4

A “budou znamení,” řekl, “na slunci a na měsíci a na hvězdách.” Lukáš 21,25. A pak mluvil ještě jasněji: “Slunce se zatmí a měsíc nevydá své světlo. Hvězdy budou padat z nebe.” Matouš 24,29. NL 123.5

Na zemi bude “úzkost národů nevědoucích kam se podět před řvaním moře a vlnobitím. Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na svět, neboť nebeské mocnosti budou otřeseny.” Lukáš 21,25.26. NL 123.6

“Potom se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechny národy země kvílet a spatří Syna člověka, jak přichází na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou. A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř větrů, od jednoho konce nebe až po druhý.” Matouš 24,30.31. NL 123.7

Spasitel ještě dodal: “Naučte se tedy od fíkovníku tomuto podobenství: Když již jeho větev změkne a vyráží listí, poznáváte, že léto je blízko. Tak i vy, až uvidíte toto všechno, vězte, že je blízko, že už je ve dveřích.” Matouš 24,32.33. NL 124.1

Kristus uvedl znamení svého příchodu. Řekl, že můžeme vědět, kdy je blízko, dokonce ve dveřích. Když na stromech vyráží na jaře listí, víme, že se blíží léto. Když se objeví znamení na slunci, měsíci a hvězdách, se stejnou jistotou můžeme rozpoznat, že Kristův příchod je blízko. NL 124.2

Toto znamení se objevilo 19. května 1780. Vzniklo podivné zatemnění Slunce. Ten den je v dějinách známý jako “temný den”. Ve východní části Severní Ameriky byla tak velká tma, že na mnoha místech museli lidé v poledne zapálit svíce. Až do následující půlnoci nevydal žádné světlo ani měsíc, ačkoli byl právě v úplňku. Mnozí věřili, že nastal soudný den. Žádný uspokojivý důvod pro nepřirozenou tmu nebyl nikdy zjištěn, s výjimkou důvodu, který se nachází v Kristových slovech. Zatmění slunce a měsíce bylo znamením jeho příchodu. NL 124.3

Dne 13. listopadu 1833 nastala nejpodivuhodnější podívaná na padání hvězd, jakou kdy lidé vůbec spatřili. Znovu tisíce věřily, že nastal den soudu. NL 124.4

Od té doby se stupňují zemětřesení, bouře, přílivové vlny, nákazy, hladomor i zkáza způsobená ohněm a povodněmi. Toto všechno a “úzkost národů nevědoucích kam se podět,” jasně ukazují, že příchod Páně je blízko. NL 124.5

O těch, kteří spatřili tato znamení, prohlásil: “Toto pokolení rozhodně nepomine, než se toto všechno stane. Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.” Matouš 24,34.35. NL 125.1

“Vždyť až zazní zvolání, hlas archanděla a Boží polnice, sestoupí sám Pán z nebe a mrtví v Kristu vstanou jako první. Potom my, kdo zůstaneme živí, budeme spolu s nimi v oblacích uchváceni do vzduchu vstříc Pánu; a tak budeme navždycky s Pánem. Proto se navzájem potěšujte těmito slovy.” 1. Tesalonickým 4,16-18. NL 125.2

Kristus přijde. Přijde na oblacích a s velikou slávou. Bude ho doprovázet zástup zářících andělů. Přijde, aby vzkřísil mrtvé a proměnil žijící svaté k slávě. NL 125.3

Přijde, aby poctil ty, kteří ho milovali a zachovávali jeho přikázání. Přijde, aby je vzal k sobě. On nezapomněl na ně ani na svůj slib. NL 125.4

Tak dojde k opětovnému spojení rodinných pout. Když se díváme na naše mrtvé, můžeme s nadějí myslet na ráno, kdy zazní Boží zatroubení a kdy “mrtví budou vzkříšeni jako nesmrtelní a my budeme proměněni”. 1. Korintským 15,52. NL 125.5

Ten čas je blízko. Už jen malou chvilku a spatříme Krále v jeho nádheře. Jen malou chvilku a setře všechny slzy z našich očí. Jen malou chvilku a postaví nás “bez úhony v přítomnosti své slávy s veselím”. Judův 24. NL 125.6

Když Ježíš upozorňoval na znamení svého příchodu, řekl: “Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, protože se přibližuje vaše vykoupení.” Lukáš 21,28. NL 125.7