Naděje lidstva

Návštěva mudrců

Bůh chtěl, aby lidé věděli o Kristově příchodu na zem. Kněží měli učit lid, aby očekával Spasitele; oni však sami o jeho příchodu nevěděli. NL 12.1

Proto Bůh poslal anděly, aby pověděli pastýřům, že se narodil Kristus a kde ho mohou najít. Proto také, když byl Ježíš představován v chrámu, tam byli ti, kteří ho přijali jako Spasitele. Bůh zachoval život Simeona a Anny a oni měli radostnou výsadu dosvědčit, že Ježíš je zaslíbeným Mesiášem. NL 12.2

Bůh chtěl, aby také jiní, podobně jako Židé, věděli, že Kristus přišel. V zemi daleko na východě žili mudrci, kteří studovali proroctví, týkající se Mesiáše, a kteří věřili, že jeho příchod je blízký. NL 12.3

Židé nazývali tyto lidi pohany, oni však nebyli modloslužebníky. Byli poctivými lidmi, kteří chtěli poznat pravdu a konat Boží vůli. NL 12.4

Bůh hledí k srdci, a proto věděl, že tito lidé jsou hodni důvěry. Nacházeli se v lepším postavení pro přijetí světla z nebe než židovští kněží, kteří byli plní sobectví a pýchy. NL 13.1

Tito mudrci byli mysliteli. Studovali dílo Božích rukou v přírodě, a tam se ho naučili milovat. Zkoumali hvězdy a znali jejich pohyb. Rádi pozorovali nebeská tělesa v jejich nočním putování. Jestliže měla být spatřena nová hvězda, její objevení se vítali jako velkou událost. NL 13.2

Oné noci, když andělé přišli k betlémským pastýřům, mudrci zpozorovali na obloze neznámé světlo. Byla to sláva, která obklopovala andělský zástup. NL 13.3

Když toto světlo pohaslo, uviděli na nebi něco, co vypadalo jako nová hvězda. Okamžitě si vzpomněli na proroctví, které říká: “Vyjdeť hvězda z Jákoba, a povstane berla z Izraele.” 4. Mojžíšova 24,17. Byla tato hvězda znamením toho, že přišel Mesiáš? Rozhodli se, že ji budou následovat a uvidí, kam až je zavede. Dovedla je do Judeje. Když se však přiblížili až k Jeruzalému, záře hvězdy zeslábla natolik, že ji nemohli dále sledovat. NL 13.4

V domnění, že by je Židé mohli ihned přivést ke Spasiteli, šli mudrci do Jeruzaléma a zeptali se: “‘Kde je ten narozený židovský král? Viděli jsme totiž na východě jeho hvězdu a přišli jsme, abychom se mu poklonili.’ NL 13.5

To když uslyšel král Herodes, velmi se rozrušil a celý Jeruzalém s ním. Svolal tedy všechny velekněze a učitele lidu a tázal se jich, kde se má Kristus narodit. Oni mu řekli: ‘V judském Betlémě. Neboť tak je napsáno skrze proroka.’” Matouš 2,2-5. NL 13.6

Herodes nerad slyšel o králi, který by mohl jednoho dne uchvátit jeho trůn. Proto odvedl mudrce k sobě a tázal se jich, kdy poprvé uviděli hvězdu. Pak je poslal do Betléma a řekl jim: “Jděte a pečlivě vyhledejte to dítě, a jakmile ho naleznete, oznamte mi to, abych i já mohl přijít a poklonit se mu.” NL 13.7

Když to mudrci vyslechli, vydali se znovu na cestu. “A hle, hvězda, kterou viděli na východě, je předcházela, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Vešli tedy do domu, nalezli dítě s Marií, jeho matkou, a padli a klaněli se mu. Potom otevřeli své poklady a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu.” Matouš 2,6-11. NL 14.1

Mudrci přinesli Spasiteli nejdražší věci, jaké měli. V tom jsou nám příkladem. Mnozí dávají dary svým pozemským přátelům, nemají však nic pro nebeského Přítele, který jim udělil každé požehnání. Neměli bychom takto jednat. Kristu bychom měli přinést to nejlepší ze všeho, co máme — náš čas, peníze i naši lásku. Můžeme mu dát dary tím, že potěšujeme chudé a učíme lidi o Spasiteli. Takto můžeme pomáhat zachránit ty, za které On zemřel. Takové dary Ježíš požehná. NL 14.2