Na úsvitu dějin

Farao zatvrzuje své srdce

Farao nyní Izraelcům nabídl povolení k obětování v Egyptě, ale oni odmítli. “Nebylo by správné, abychom to učinili,” řekl Mojžíš. “To, co máme obětovat Hospodinu, svému Bohu, je Egypťanům ohavností. Copak by nás neukamenovali, kdybychom před nimi obětovali, co je jim ohavností?” 2. Mojžíšova 8,22. Zvířata, která měli Hebrejové přinést v oběť, patřila k těm, jež Egypťané považovali za posvátná. Zabít nějaké dokonce i neúmyslně se pokládalo za zločin, který se trestal smrtí. NUD 126.1

Mojžíš znovu navrhl, že půjdou do pouště na vzdálenost tří dnů cesty. Panovník souhlasil a prosil Boží služebníky, aby se vroucně modlili za odnětí této rány. Slíbili, že tak učiní, ale varovali ho, aby s nimi nejednal úskočně. Rána byla zastavena, avšak královo srdce se stálou vzpourou stalo zatvrzelým, a tak se opět odmítl podvolit. NUD 126.2

Následovala ještě strašnější rána. Všechen egyptský dobytek zachvátil mor. Zahynula jak posvátná zvířata, tak i tažný dobytek, krávy, býci, ovce, koně, velbloudi a osli. Bylo jasně řečeno, že Hebrejové budou z rány vyjmuti. Farao vyslal své posly do domů Izraelců a přesvědčil se, že je to pravda. “Z izraelských stád nepošel jediný kus.” 2. Mojžíšova 9,7. Král byl přesto tvrdošíjný. NUD 126.3

Dále bylo Mojžíšovi řečeno, aby vzal saze z pece a rozhazoval je “faraonovi před očima směrem k nebi” 2. Mojžíšova 9,8. Jemné částice se rozptýlily po egyptské zemi a všude, kam dopadly, “na lidech i na dobytku se objevily vředy hnisavých neštovic” 2. Mojžíšova 9,10. Kněží a kouzelníci povzbuzovali faraona v jeho zatvrzelosti, ale teď soud postihl i je. Zasaženi odpornou a bolestivou nemocí, nebyli už schopni bojovat proti Bohu Izraele. Mágové nedokázali ochránit dokonce ani sami sebe. NUD 126.4

Faraonovo srdce se přesto dále zatvrzovalo. A Hospodin mu teď poslal toto poselství: “Tentokrát zasáhnu do srdce všemi svými údery tebe i tvé služebníky a tvůj lid, abys poznal, že na celé zemi není nikdo jako já. Avšak proto jsem tě zachoval, abych na tobě ukázal svou moc a aby se po celé zemi vypravovalo o mém jménu.” 2. Mojžíšova 9,14.16. Boží prozřetelnost vedla události tak, aby usedl na trůn právě v době, která byla určena k vysvobození Izraele. NUD 126.5

Ačkoli tento nadutý tyran pohrdl Božím milosrdenstvím, jeho život byl uchován, aby skrze jeho zatvrzelost mohl Hospodin v Egyptě projevit své divy. Bůh dovolil, aby jeho lid zakoušel od Egypťanů kruté zacházení, aby nebyl sveden přízemním vlivem modlářství. Ve svém jednání s faraonem Hospodin ukázal svou nenávist k modlářství a své odhodlání potrestat krutost a útlak. NUD 126.6

Bůh o faraonovi prohlásil: “Já však zatvrdím jeho srdce a on lid nepropustí.” 2. Mojžíšova 4,21. K zatvrzení faraonova srdce nebylo použito žádné nadpřirozené moci. Avšak semena vzpoury, která zasel, když odmítl první zázrak, přinesla svou žeň. Jak krok za krokem pokračoval ve svém tvrdohlavém odporu, jeho srdce se stále více a více zatvrzovalo až do chvíle, kdy byl nucen pohledět do chladné, mrtvé tváře svého prvorozeného syna. NUD 126.7

Bůh k lidem promlouvá prostřednictvím svých služebníků, kteří kárají hřích. Jestliže se někdo odmítá napravit, Boží moc nezasahuje, aby zvrátila důsledky jeho vlastního činu. Tak zatvrzuje své srdce proti působení Ducha svatého. NUD 127.1

Kdo se už jednou poddal pokušení, podlehne mu podruhé mnohem snadněji. Každé opakování hříchu podlamuje sílu člověka k odporu, zaslepuje jeho oči a potlačuje vědomí provinění. Bůh neudělá zázrak, aby zabránil žni. “Co člověk zaseje, to také sklidí.” Galatským 6,7. Tak se stává, že zástupy lidí naslouchají se stoickou lhostejností pravdám, které kdysi hýbaly jejich nitrem. Zaseli přehlížení pravdy a odpor k ní, a tak žnou, co zaseli. NUD 127.2

Lidé, kteří umlčují své svědomí obtížené vinou, se domnívají, že poté, co se svým vlivem postavili na stranu velkého rebela, když se dostanou do nebezpečí, změní vůdce. To se však nedá snadno provést. Život, v němž se oddávali hříchu, tak zformoval jejich povahu, že pak nemohou přijmout Ježíšovu podobu. Kdyby jejich cesta nebyla ozářena světlem, mohla by zasáhnout milost. Ale když někdo dlouho pohrdá světlem, bude mu nakonec odňato. NUD 127.3