Na úsvitu dějin

Egypt je zasažen ranami

Příštího rána zavedl Bůh Mojžíše a Árona na břeh řeky. Rozvodňující se Nil byl zdrojem potravy a bohatství pro celý Egypt. Řeka byla uctívána jako bůh a vladař se sem denně přicházel klanět. Oba bratři mu opět zopakovali Boží poselství a potom vztáhli hůl a udeřili jí o vodu. “Svatá” řeka se proměnila v krev. Ryby zahynuly a řeka hrozně páchla. Stejně tak i voda v domácnostech a zásoby v cisternách se změnily v krev. “Ale totéž učinili egyptští věštci svými kejklemi… Farao se obrátil a vešel do svého domu, a ani toto si nevzal k srdci.” 2. Mojžíšova 7,22.23. Rána pokračovala sedm dnů, ale bez účinku. NUD 125.2

Opět byla vztažena hůl a z řeky vystoupily žáby. Zaplavily domy. Nalezly do ložnic, ba dokonce i do pecí a díží. Egypťané považovali žáby za posvátné a nezabili by je. Jenže dokonce i ve faraonově paláci se to teď hemžilo těmito odpornými škůdci a král netrpělivě naléhal, aby byli odstraněni. Zdálo se, že mágové jsou schopni žáby vytvořit, ale nemohli je odklidit. NUD 125.3

Farao byl tím, co viděl, poněkud pokořen. Poslal pro Mojžíše a Árona a řekl: “Proste Hospodina, aby mě i můj lid zbavil žab. Pak propustím lid, aby obětoval Hospodinu.” 2. Mojžíšova 8,4. Požádali ho, aby stanovil dobu, kdy mají prosit o odstranění této pohromy. Farao určil příští den, a přitom tajně doufal, že by žáby mohly zmizet samy od sebe. To by ho zachránilo před hořkým pokořením, že se musí podřídit Bohu Izraele. Avšak rána pokračovala až do stanoveného času, kdy v celém Egyptě žáby pozdechaly. Jejich rozkládající se těla ovšem zamořila vzduch. NUD 125.4

Hospodin mohl způsobit, aby se žáby v okamžiku rozpadly v prach. Neučinil to však, aby to král a jeho lid nemohli prohlásit za výsledek čárů jako dílo kouzelníků. Žáby zdechly a byly smeteny na hromady. To bylo svědectvím, že toto dílo nebylo vykonáno pomocí kouzel, ale že to byl soud nebes. NUD 125.5

“Když však farao viděl, že nastala úleva, zůstal v srdci neoblomný.” 2. Mojžíšova 8,11. Na Boží rozkaz vztáhl Áron ruku a po celé egyptské zemi se prach země změnil v komáry. Farao povolal kouzelníky, aby učinili totéž, ale nebyli toho schopni. Mágové uznali, že “je to prst Boží” (2. Mojžíšova 8,15), avšak král byl stále neoblomný. NUD 125.6

Egypt byl postižen dalším soudem. Domy byly pojednou plné much, takže “země byla těmi mouchami zamořena” 2. Mojžíšova 8,20. Šlo o obrovské jedovaté mouchy, jejichž štípnutí bylo mimořádně bolestivé. Jak bylo předpověděno, tato rána nepostihla zemi Gošen. NUD 125.7