Na úsvitu dějin

Podvod

Léta plynula. Izák zestárl a oslepl. Domníval se, že brzy zemře, a tak se rozhodl už déle neotálet s předáním práva prvorozenství svému staršímu synovi. Protože věděl, že Rebeka a Jákob s tím nesouhlasí, rozhodl se vykonat tento slavnostní obřad tajně. Patriarcha přikázal Ezauovi: “Vyjdi na pole a něco pro mě ulov. Připrav mi oblíbenou pochoutku a přines mi ji, ať se najím, abych ti mohl požehnat, dříve než umřu.” 1. Mojžíšova 27,3.4. NUD 81.7

Rebeka řekla Jákobovi, co se stalo, a naléhala na něj, aby neprodleně jednal a zabránil udělení požehnání Ezauovi. Ujistila svého syna, že pokud se bude řídit jejími pokyny, může získat to, co Bůh zaslíbil. Jákob nebyl hned ochoten přistoupit na její plán. Myšlenka, že podvede svého otce, mu působila velké starosti. Takový hřích přivodí spíše zlořečenství než požehnání. NUD 82.1

Avšak jeho pochybnosti byly rozptýleny. Začal tedy jednat podle matčiny rady. Jeho záměrem nebylo přímo lhát. Jenže jakmile se octl v přítomnosti svého otce, nabyl přesvědčení, že zašel už příliš daleko, než aby mohl couvnout. A tak podvodem získal požehnání, po němž tak horoucně toužil. NUD 82.2

Jákobovi a Rebece se jejich záměr zdařil. Podvodem však získali jen trápení a zármutek. Bůh prohlásil, že Jákob dostane právo prvorozenství, a jeho slovo by se naplnilo, kdyby byli ve víře čekali, až zakročí. Rebeka hořce litovala špatné rady, kterou dala svému synovi. Jákob byl naplněn hlubokým pocitem sebeodsouzení. Zhřešil proti svému otci a bratrovi, proti sobě samému i proti Bohu. V jediné krátké chvíli udělal něco, čeho bude litovat po celý život. Tato scéna před ním živě vyvstala po letech, když ho hluboce zraňovalo bezbožné chování jeho vlastních synů. NUD 82.3

Sotva Jákob opustil otcův stan, vstoupil Ezau. Ačkoli své právo prvorozenství prodal, byl nyní rozhodnut, že si zajistí požehnání, která z něj vyplývají. S duchovním prvorozenstvím se pojilo prvorozenství pozemské, které by mu vyneslo vedoucí postavení v rodině a dvojitý díl otcova majetku. Ezau řekl: “Nechť můj otec povstane a nají se z úlovku svého syna, aby mi mohl požehnat.” 1. Mojžíšova 27,31. NUD 82.4

Slepým starcem zalomcoval úžas a zděšení, když se dověděl o podvodu, který byl na něm spáchán. Zřetelně si uvědomil, jaké zklamání musí prožít jeho starší syn. Blesklo mu hlavou, že to byla Boží prozřetelnost, která způsobila, že se uskutečnilo to, čemu se on snažil zabránit. Vzpomněl si na slova, která řekl anděl Rebece, a viděl teď v Jákobovi toho, kdo se nejlépe hodí k naplnění Božího záměru. Když z jeho rtů plynula slova požehnání, cítil, že ho inspiroval Boží Duch. A nyní potvrdil požehnání, které nechtěně udělil Jákobovi: “Požehnal jsem mu! Požehnaný také zůstane.” 1. Mojžíšova 27,33. NUD 82.5