Na úsvitu dějin

Duha — znamení Boží dobroty

Aby se lidé nebáli další potopy, Hospodin povzbudil Noemovu rodinu zaslíbením: “Hle, já ustavuji svou smlouvu s vámi a s vaším potomstvem… Už nebude vyhlazeno všechno tvorstvo vodami potopy a nedojde již k potopě, která by zahladila zemi… Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou a vámi i veškerým živým tvorstvem, a vody již nikdy nezpůsobí potopu ke zkáze všeho tvorstva. Ukáže-li se na oblaku duha, pohlédnu na ni a rozpomenu se na věčnou smlouvu mezi Bohem a veškerým živým tvorstvem, které je na zemi.” 1. Mojžíšova 9,8-16. NUD 45.1

Jak velká je Boží blahosklonnost k mýlícím se a chybujícím lidem! Jak úžasné je jeho slitování! NUD 45.2

To neznamená, že by Bůh na svou smlouvu zapomněl, ale mluví k nám naším vlastním jazykem. Když se děti ptají na význam duhy, která se klene na obloze, měli by jim rodiče vyprávět příběh o potopě a říct jim, že Nejvyšší ji umístil na oblacích jako ujištění, že zemi už nikdy nezaplaví vody potopy. Duha svědčí o Boží lásce k člověku a posiluje jeho důvěru v Boha. NUD 45.3

Boží trůn v nebi obklopuje záře v podobě duhy a klene se nad Kristovou hlavou. “Vypadalo to jako duha, která bývá na mračnu za deštivého dne, tak vypadala ta záře dokola; byl to vzhled a podoba Hospodinovy slávy.” Ezechiel 1,28. “A hle, trůn v nebi, a na tom trůnu někdo, kdo byl na pohled jako jaspis a karneol; a kolem trůnu duha jako smaragdová.” Zjevení 4,2.3. Když člověk svou velkou bezbožností přivolává Boží soudy, Spasitel, který se za něj u Otce přimlouvá, ukazuje na duhu na oblacích, na duhu okolo trůnu jako na znamení milosrdenství ke kajícímu hříšníkovi. NUD 45.4

“Je to pro mě jako za dnů Noeho, kdy jsem se přísahou zavázal, že už nikdy vody Noeho zemi nezatopí. Právě tak jsem se přísežně odřekl rozlícení i pohrůžek vůči tobě. I kdyby ustoupily hory a pohnuly se pahorky, moje milosrdenství od tebe neodstoupí a smlouva mého pokoje se nepohne, praví Hospodin, tvůj slitovník.” Izajáš 54,9.10. NUD 45.5

Když se Noe díval na silné šelmy, které vycházely z korábu, Hospodin poslal anděla s uklidňujícím poselstvím: “Bázeň před vámi a děs z vás padnou na všechnu zemskou zvěř i na všechno nebeské ptactvo; se vším, co se hýbe na zemi, i se všemi mořskými rybami jsou vám vydáni do rukou. Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno.” 1. Mojžíšova 9,2.3. Do této doby Bůh nedal povolení k jedení živočišné potravy, ale teď, když byla všechna zeleň zničena, dovolil lidem jíst maso čistých zvířat, která byla zachráněna v korábu. NUD 45.6

Potopa změnila celý povrch země. Všude byla roztroušena mrtvá těla. Hospodin by nepřipustil, aby se tyto zbytky rozložily a zamořily ovzduší. Vysušil vodu prudkým větrem, který je s velkou silou odvál, odnášeje přitom v některých případech dokonce vrcholky hor, a navršil nad mrtvými těly stromy, skály a hlínu. Stejným způsobem bylo ukryto stříbro a zlato, prvotřídní dřevo a drahokamy, jimiž byl ozdoben svět před potopou. Pustošivé působení vod nakupilo na tyto poklady půdu a skály a dokonce nad nimi zformovalo hory. Bůh viděl, že čím větší bohatství a prospěch by hříšným lidem dal, tím více by se mu svým chováním zpronevěřovali. NUD 45.7

Dříve překrásná pohoří byla nyní nesouvislá a nesouměrná. Zemský povrch byl poset výčnělky a špičatými skalami. Kde se kdysi vyskytovala nejbohatší naleziště zlata, stříbra a vzácných kamenů na zemi, tam se projevovaly nejdrsnější známky zlořečenství. A na územích, která nebyla obydlena a kde bylo méně zločinnosti, spočívalo menší zlořečenství. NUD 46.1

Mnohem strašnější projevy, než jaké svět dosud spatřil, se odehrají při Kristově druhém příchodu. Když se blesky z nebe spojí s ohněm v zemi, budou hory hořet jako pec a vychrlí hrůzostrašné proudy lávy, která zaplaví zahrady a pole, vesnice a města. Všude budou strašlivá zemětřesení a sopečné výbuchy. NUD 46.2

Tak Bůh vyhladí bezbožné ze země. Ale spravedliví budou ochráněni, tak jako byl zachráněn Noe v korábu. Žalmista říká: “Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov, nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží. Dám mu vyváznout, neboť je mi oddán, budu jeho hradem, on zná moje jméno.” Žalm 91,9.10.14. “On mě ve zlý den schová ve svém stánku, ukryje mě v skrýši svého stanu, na skálu mě zvedne.” Žalm 27,5. NUD 46.3