Na úsvitu dějin

Vyvolení Saula

Bůh si pro sebe vyhradil právo vybrat jim krále. Volba padla na Kíšova syna Saula. NUD 296.3

“Mezi Izraelci nebylo hezčího muže nad něj.” 1. Samuelova 9,2. Měl vznešené a důstojné chování, byl pohledný a vysoký a vypadal jako rozený vůdce. Přesto Saulovi chyběly právě ony vyšší vlastnosti, které jsou podstatou pravé moudrosti. Nenaučil se ovládat své prudké vášně. Nikdy nepocítil obnovující moc Boží milosti. NUD 296.4

Saul byl synem bohatého velmože. Přesto plnil všední povinnosti rolníka. Několik zvířat, která patřila jeho otci, zabloudilo v horách a Saul je šel se svým služebníkem hledat. Protože nebyli daleko od Rámy, Samuelova domova, služebník navrhl, aby se zeptali proroka, kde je jejich ztracený dobytek. NUD 296.5

Když se blížili k městu, bylo jim řečeno, že se tam má právě pořádat náboženská slavnost a že prorok už přišel. V té době se uctívání Boha provádělo po celé zemi. Protože se bohoslužby nekonaly ve svatostánku, byly oběti po určitou dobu přinášeny jinde. K tomuto účelu byla vybrána města kněží a lévijců, kam lid přicházel pro poučení. Nejvýše položená místa v těchto městech byla obětním místem, a proto byla nazvána “posvátným návrším” (viz 1. Samuelova 9,13.14). NUD 296.6

V městské bráně Saul potkal samotného proroka. Bůh Samuelovi zjevil, že se k němu v té době vyvolený král Izraele sám dostaví. Když teď stáli tváří v tvář, Hospodin Samuelovi řekl: “To je ten muž, o němž jsem ti řekl, že bude spravovat můj lid.” 1. Samuelova 9,17. NUD 296.7

Samuel Saula uklidnil, že ztracené oslice se našly. Poté ho vybídl, aby zůstal a zúčastnil se slavnosti. Zároveň mu také naznačil něco o jeho velkém poslání, které má před sebou. “Koho si však Izrael tolik žádá? Zdalipak ne tebe a celý dům tvého otce?” 1. Samuelova 9,20. Touha po králi se stala hlavním zájmem celého národa, leč Saul odpověděl se skromným sebepodceňováním: “Což nejsem Benjamínec? Z těch nejmenších izraelských kmenů? A má čeleď je ze všech čeledí Benjamínova kmene nejnepatrnější! Jak mi můžeš říkat něco takového?” 1. Samuelova 9,21. NUD 297.1

Samuel vedl cizince k místu shromáždění. Na prorokův pokyn byl Saul posazen na čestné místo a na slavnosti mu byla předložena nejvybranější porce. Po skončení hostiny vzal Samuel svého hosta do svého vlastního domu a tam s ním rozmlouval. Vysvětlil mu velké zásady, na nichž je postavena správa Izraele. Tak se ho snažil připravit pro jeho vysoké společenské postavení. NUD 297.2

Když Saul příštího rána odcházel, prorok šel s ním. Když prošli městem, pobídl sluhu, aby šel napřed. Pak Saula požádal, aby zůstal tiše stát a přijal poselství, které mu Bůh seslal. “Samuel vzal nádobku s olejem, vylil mu jej na hlavu, políbil ho a řekl: ‘Sám Hospodin tě pomazává za vévodu nad svým dědictvím.’” 1. Samuelova 10,1. Ujistil Saula, že bude Božím Duchem uschopněn k úřadu, který ho čeká. “Vtom se tě zmocní duch Hospodinův… Až se u tebe tato znamení dostaví, učiň, co se tvé ruce naskytne, neboť Bůh bude s tebou.” 1. Samuelova 10,6.7. NUD 297.3

Když Saul pokračoval ve své cestě, všechno se stalo tak, jak prorok řekl. V Gibeji, jeho vlastním městě, se vracela skupina proroků z posvátného návrší. Zpívali k oslavě Boha za doprovodu píšťaly, harfy, bubnu a citary. Když se k nim Saul přiblížil, zapůsobil Duch Hospodinův i na něj a on se připojil k jejich písni chval a prorokoval s nimi. Mluvil velice plynně a moudře a upřímně se připojil k jejich bohoslužbě. Ti, kdo ho znali, řekli v úžasu: “Co se to s Kíšovým synem děje? Což také Saul je mezi proroky?” 1. Samuelova 10,11. NUD 297.4

Duch svatý jej velmi změnil. Světlo Boží svatosti zazářilo do temnoty jeho přirozeného srdce. Viděl se tak, jako kdyby stál před Bohem. Viděl krásu svatosti. Byl povolán k tomu, aby začal bojovat proti hříchu, a bylo mu dáno pocítit, že v tomto konfliktu musí jeho síla vycházet cele z Boha. Bylo mu dáno porozumět plánu spasení, který se mu dříve zdál být zamlžený a nejistý. Hospodin ho obdařil odvahou a moudrostí, aby mohl zastávat svůj vysoký úřad. NUD 297.5