Na úsvitu dějin

Význam svátků

Při těchto každoročních shromážděních byli mladí i staří povzbuzováni k službě Bohu. Společenství lidí z různých částí země upevňovalo pouta, která je spojovala s Bohem i navzájem. Tak jako Izrael slavil vysvobození, které Bůh vykonal pro jejich otce, a jejich zázračné přežití během jejich putování z Egypta, tak si i my máme vděčně připomínat cesty, jimiž nás Hospodin vedl, aby nás vyvedl z temnoty do předivného světla své milosti a pravdy. NUD 262.10

Těm, kdo žili daleko od svatostánku, zabrala účast na výročních svátcích každý rok více než měsíc. Tento příklad zbožnosti má zdůraznit důležitost náboženské bohoslužby, nutnost podřídit naše sobecké světské zájmy zájmům duchovním a věčným. Ztrácíme, když se společně nescházíme, abychom se vzájemně povzbuzovali k službě Bohu. Všichni jsme dětmi jednoho Otce a naše štěstí závisí na dobrých vzájemných vztazích. Správné pěstování společenského života nás přivádí k soucitu s našimi duchovními sourozenci a odměňuje nás štěstím. NUD 263.1

Svátek stánků neodkazoval jen zpět na pobyt na poušti, ale také do budoucnosti na velký den konečné žně. Hospodin pošle své žence, aby na jedné straně sebrali koukol a hodili ho na oheň a na druhé straně shromáždili pšenici do jeho sýpky. V té době budou bezbožní zničeni. “Zmizí, jako by nikdy nebývali.” Abdijáš 1,16. A všechny hlasy v celém vesmíru se sjednotí v radostném oslavování Boha. NUD 263.2

Když budou Hospodinovi vykoupení bezpečně shromážděni do nebeského Kenaanu a navždy osvobozeni od omezujícího vlivu prokletí, budou jásat “nevýslovnou, vznešenou radostí” 1. Petrův 1,8. Kristovo velké dílo smíření pak bude dokončeno a jejich hříchy navždy vymazány. NUD 263.3

“Ti, za něž Hospodin zaplatil, se vrátí. Přijdou na Sijón s plesáním a věčná radost bude na jejich hlavách. Dojdou veselí a radosti, na útěk se dají starosti a nářek.” Izajáš 35,10. NUD 263.4