Na úsvitu dějin

Zkáza

Po šest dní Izrael obcházel město. Když nadešel sedmý den, Jozue hned za svítání seřadil Hospodinovo vojsko. Tentokrát měli pochodovat okolo Jericha sedmkrát a na silné zatroubení polnice měli vyrazit mohutný válečný pokřik, protože Hospodin jim vydal město. NUD 233.2

Ohromná armáda slavnostně pochodovala kolem hradeb. Nebylo slyšet nic než rytmické kroky mnoha nohou. Strážci na hradbách shlíželi dolů se vzrůstajícím strachem, když po první obchůzce následovala druhá, pak třetí, čtvrtá, pátá a šestá. Jaký je asi záměr těchto tajemných pochodů? NUD 233.3

Na odpověď nemuseli čekat dlouho. Když Izraelci dokončili sedmý pochod kolem města, dlouhý průvod se zastavil. Trubky, které byly po určitou dobu zticha, teď zatroubily tak zvučně, že se zachvěla celá země. Pevné kamenné hradby se svými masivními věžemi a cimbuřími se zakymácely, vychýlily se ze svých základů a pak se s velkým rachotem zřítily. Obyvatelé Jericha byli ochromeni hrůzou a izraelská armáda vstoupila do města a zmocnila se ho. NUD 233.4

Izraelci nedobyli vítězství svou vlastní silou. Proto mělo být město se vším, co obsahovalo — tak jako prvotiny země —, zasvěceno jako oběť Bohu. Při dobývání Kenaanu neměli Izraelci bojovat kvůli sobě, neměli dychtit po bohatství a sebepovýšení, ale měli bojovat za slávu Hospodina, svého Krále. Jozue nařídil: “Jenom se mějte na pozoru před tím, co je klaté, abyste nebyli vyhubeni jako klatí, kdybyste vzali něco klatého. Přivolali byste na izraelský tábor klatbu a uvrhli jej do zkázy.” Jozue 6,18. NUD 233.5

Všichni obyvatelé a všechno živé mělo být vyhubeno mečem. Pouze věrná Rachab se svou domácností měla být ušetřena, aby byl splněn slib, který dali zvědové. Městské paláce a chrámy i nádherné domy se vším svým komfortním zařízením, drahocennými závěsy a nákladnými oděvy vzaly za své v plamenech. To, co nemohlo být zničeno ohněm, “všechno stříbro a zlato i bronzové a železné předměty” (Jozue 6,19), mělo být zasvěceno službě ve svatostánku. Jericho nemělo být už nikdy jako pevnost znovu vybudováno. Boží soud hrozil každému, kdo by si troufl obnovit jeho zdi, které Boží moc strhla. NUD 233.6

Úplná zkáza obyvatel Jericha byla naplněním příkazu, který byl ohledně obyvatel Kenaanu vydán již dříve: “Hospodin, tvůj Bůh, ti je předá, abys je pobil. Vyhubíš je jako klaté.” 5. Mojžíšova 7,2. “Ale v městech těchto národů, které ti dává Hospodin, tvůj Bůh, do dědictví, nenecháš naživu naprosto nikoho.” 5. Mojžíšova 20,16. NUD 233.7

Mnohým připadá, že tato nařízení jsou v rozporu s duchem lásky a milosti, jak je představen v jiných částech Bible. Ve skutečnosti však byly diktovány nekonečnou moudrostí a dobrotou. Bůh začal usazovat Izrael v Kenaanu. Hebrejové neměli být pouze dědici pravého náboženství, ale měli rovněž rozšiřovat jeho zásady po celém světě. Kenaanci se oddali ponižujícímu pohanství a bylo nutné očistit zemi od všeho, co by určitě zabránilo naplnění Božích milostivých záměrů. NUD 234.1

Obyvatelům Kenaanu byla mnohokrát nabídnuta příležitost k pokání. Před čtyřiceti lety svědčily soudy nad Egyptem o moci Boha Izraele. Porážka obyvatel Midjánu, Gileádu a Bášanu dále ukázala, že Hospodin stojí nad všemi bohy. Jak se mu hnusí nečistota, bylo ukázáno soudy, které dopadly na Izrael za jejich účast na ohavných slavnostech Baal-peóru. Všechny tyto události byly obyvatelům Jericha známy. Mnozí byli stejně jako Rachab přesvědčeni, že Bůh Izraele “je Bohem nahoře na nebi i dole na zemi” (Jozue 2,11), ale odmítli se podle toho zařídit. Kenaanci žili tak jako lidé před potopou, jen aby se rouhali nebi a poskvrňovali zemi. Zničení těchto vzbouřenců proti Bohu a nepřátel člověka bylo nezbytným projevem lásky i spravedlnosti. NUD 234.2

“Izraelští věřili, a proto před nimi padly hradby Jericha, když je obcházeli po sedm dní.” Židům 11,30. Velitel Hospodinova zástupu mluvil pouze s Jozuem. Nezjevil se celému společenství, a bylo na nich, zda uvěří Jozuovým slovům, nebo o nich budou pochybovat. Nemohli vidět zástupy andělů, kteří je pod vedením Božího Syna doprovázeli. Mohli namítnout: “Pochodovat denně kolem městských hradeb a troubit na beraní rohy je přece směšné. To nemůže mít žádný dopad na toto opevněné město s mnoha věžemi.” Měli si však vštípit do mysli, že jejich síla nespočívá v lidské moudrosti nebo moci, ale pouze v Bohu, který je jejich zachráncem. Bůh dělá velké věci pro ty, kdo mu důvěřují. Pomůže svým dětem, které mu věří, v každé nouzi, pokud mu budou cele důvěřovat a věrně ho poslouchat. NUD 234.3