Na úsvitu dějin

45. kapitola — Pád Jericha

Hebrejové vstoupili do Kenaanu, ale dosud ho neovládli. Zemi obýval silný národ, který byl připraven odrazit vpád na své území. Kenaanci měli koně a železné válečné vozy, znali tento kraj a byli vycvičeni k boji. To vše jim poskytovalo velkou výhodu. Navíc zemi střežila “města veliká a opevněná až k nebi” 5. Mojžíšova 9,1. Jen ujištění, že zvítězí v síle, která není jejich, mohlo dát Izraelcům naději na úspěch v nadcházejícím konfliktu. NUD 232.1

Velké a bohaté město Jericho leželo kousek od jejich tábora v Gilgálu. Toto pyšné město, obehnané masivními hradbami, se rozhodlo klást Bohu Izraele otevřený odpor. Jericho bylo zvláště zasvěceno bohyni měsíce Aštoretě. Zde se soustřeďovalo všechno, co bylo nejohavnější a nejhanebnější v náboženství Kenaanců. Izraelský lid, v jehož mysli byly čerstvé vzpomínky na hrozné následky jejich hříchu v Bét-peóru, se na toto pohanské město díval s odporem a děsem. NUD 232.2

Dobytí Jericha považoval Jozue za první krok k obsazení Kenaanu. Když se vzdálil z tábora, aby meditoval a modlil se, spatřil ozbrojeného bojovníka, který vypadal jako velitel a měl “v ruce tasený meč” Jozue 5,13. Na Jozuův dotaz: “Patříš k nám nebo k našim protivníkům?” odpověděl: “Nikoli. Jsem velitel Hospodinova zástupu, právě jsem přišel.” Jozue 5,13.14. Tajuplným cizincem byl Kristus, Vyvýšený. Jozue padl v hluboké úctě na svou tvář a poklonil se mu. Nato uslyšel ujištění: “Hleď, vydal jsem ti do rukou Jericho i jeho krále s udatnými bohatýry.” Jozue 6,2. Potom dostal instrukce ohledně dobývání města. NUD 232.3

Jozue uposlechl Boží příkaz a seřadil izraelské vojsko. Neměli ovšem zaútočit, nýbrž pouze obcházet město, přičemž měli nést Boží schránu a troubit na trumpety. Kněží, oblečeni do šatu, který svědčil o jejich svatém úřadu, nesli schránu úmluvy obklopenou září Boží slávy. Za nimi pochodovala izraelská armáda. Tak vypadal průvod, který obcházel odsouzené město. NUD 232.4

Nebylo slyšet žádný zvuk, pouze kroky mocné armády a vznešený hlahol trubek, který se odrážel od pahorků a ozvěnou se nesl ulicemi Jericha. NUD 232.5

S údivem a obavami podávali strážci města zprávu představitelům Jericha. NUD 232.6

Když viděli, jak kolem jejich města jednou denně pochoduje mocná armáda s posvátnou schránou provázenou kněžími, naplňovala tato záhadná podívaná srdce kněží a lidu strachem. Znovu prohlédli svá mohutná opevnění a byli si jisti, že mohou odrazit sebesilnější útok. Mnozí se smáli nápadu, že by jim z těchto jednotlivých pochodů mohla vzejít nějaká škoda. Jiným to nahánělo hrůzu, když den co den pozorovali tento průvod. Vzpomněli si, že se před tímto lidem kdysi rozdělilo Rudé moře a že jim byl nedávno umožněn přechod prostředkem řeky Jordánu. NUD 233.1