Na úsvitu dějin

Vidění budoucnosti

Mojžíš viděl vyvolený lid v Kenaanu, každý kmen usazený na svém vlastním území. Byly mu ukázány jejich dějiny — onen dlouhý smutný příběh jejich odpadlictví a potrestání. Spatřil, jak byli rozptýleni mezi pohany a jak od Izraele odešla sláva. Viděl jeho krásné město ležet v ruinách a jeho lid jako zajatce v cizích zemích. Uviděl, jak se Izraelci vrátili zpět do země svých otců a jak nakonec žili pod nadvládou Římanů. NUD 225.1

Bylo mu dovoleno spatřit první příchod našeho Spasitele. Viděl Ježíše jako děťátko v Betlémě. Slyšel hlasy andělských zástupů, jak radostně zpívají píseň chval Bohu a přejí zemi pokoj. Viděl na nebi hvězdu, která vedla mudrce z východu k Ježíši, a jeho mysl zaplavilo velké světlo, když si vzpomněl na Bileámova prorocká slova: “Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele.” 4. Mojžíšova 24,17. Spatřil Kristův pokorný život v Nazaretě, jeho službu lásky, soucitu a uzdravování a jeho zavržení pyšným a nevěřícím národem. Ohromeně naslouchal jejich chvástání se Božím zákonem, zatímco pohrdali Tím, který tento zákon dal, a odmítali ho. Viděl Ježíše na Olivové hoře ve chvíli, kdy se s pláčem loučil s městem, které tak miloval. NUD 225.2

Když Mojžíš spatřil konečné odmítnutí tohoto lidu, pro který se tolik namáhal a obětoval, za nějž se tak úpěnlivě modlil a pro který byl ochoten dát vymazat své jméno z knihy života, když naslouchal hrozným slovům: “Hle, váš dům se vám ponechává pustý” (Matouš 23,38), jeho srdce bylo naplněno úzkostí. Z očí mu kanuly hořké slzy soucitu s trpícím Božím Synem. NUD 225.3

Pak Mojžíš ve vidění následoval Spasitele do Getsemane a spatřil jeho smrtelný zápas v zahradě, zradu, posměch, bičování a ukřižování. Mojžíš viděl, že tak jako on povýšil hada na poušti, tak musí být povýšen Boží Syn, “aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný” Jan 3,16. Mojžíšovo srdce naplnil zármutek, rozhořčení a děs, když viděl pokrytectví a satanskou nenávist, kterou židovský národ projevil vůči svému Vykupiteli. NUD 225.4

Slyšel Kristův srdcervoucí výkřik: “Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?” Marek 15,34. Viděl, jak jeho mrtvé tělo leží v Josefově novém hrobě. Zdálo se, že svět obklopila temnota beznaděje. Když se však podíval znovu, spatřil, jak Kristus jako vítěz v triumfálním průvodu andělů, kteří ho uctívají, vystupuje na nebesa a jako kořist s sebou vede zástup lidí, které vysvobodil z moci smrti. NUD 225.5

Mojžíš viděl, jak Ježíšovi učedníci vyšli, aby světu přinesli Kristovo evangelium. Ačkoliv Izrael “podle těla” nesplnil svůj úkol být světlem světa a přišel o své privilegium být vyvoleným národem, Bůh Abrahamovy potomky nezavrhl. Všichni, kdo se přijetím Krista stanou dětmi víry, se budou počítat za Abrahamovo símě, za dědice smlouvy zaslíbení. Byli stejně jako Abraham povoláni k tomu, aby svět seznámili s Božím zákonem a s evangeliem Božího Syna. Mojžíš spatřil, jak díky Ježíšovým učedníkům září světlo evangelia a jak se k tomuto nabízenému světlu shromažďují tisíce lidí z pohanských zemí. Zaradoval se z početního růstu a úspěchu Izraele. NUD 226.1

Potom se před ním rozvinul další výjev. Bylo mu ukázáno satanovo dílo, jak vedl Židy k tomu, aby odmítli Krista, přestože tvrdili, že ctí zákon jeho Otce. Poté viděl, že svět propadl podobnému svodu, když věřící vyznávali, že přijímají Krista, ale přitom odmítali Boží zákon. Slyšel zuřivý křik kněží a starších: “Pryč s ním! Ukřižuj ho, ukřižuj ho!” A pak z úst těch, kdo se prohlašovali za křesťanské učitele, uslyšel volání: “Pryč se zákonem!” NUD 226.2

Viděl, jak byla sobota pošlapávána a jak byl na její místo postaven padělek. Mojžíš byl naplněn úžasem a hrůzou. Jak mohli ti, kdo věřili v Krista, odstranit zákon, který je základem Boží vlády v nebi i na zemi? S radostí pohlížel na hrstku věrných, kteří přesto respektovali a vyvyšovali Boží zákon. Viděl, jak se v posledním velkém sporu pozemské mocnosti snažily zničit ty, kdo zachovávali Boží zákon. Slyšel slova smlouvy pokoje, kterou Bůh uzavřel s těmi, kdo žijí podle jeho zákona, když ji pronesl svým hlasem ze svatého místa svého přebývání. Spatřil Kristův druhý příchod ve slávě, viděl, jak byli spravedliví mrtví vzkříšeni k věčnému životu a žijící svatí proměněni, aniž okusili smrt, a jak s písněmi vděčnosti na rtech společně vystupovali vzhůru k Božímu městu. NUD 226.3

Mojžíšovi se naskytla ještě jiná podívaná — pohled na zemi osvobozenou od zlořečenství, která byla mnohem krásnější než půvabná zaslíbená země, již před sebou nedávno spatřil. Není na ní hřích a smrt tam nemůže vstoupit. Mojžíš s nepopsatelnou radostí pohlížel na tento výjev, který představoval mnohem skvělejší vysvobození, než jakého se nadál ve svých nejoptimističtějších představách. Pozemské putování věřících navždy skončilo. Boží Izrael konečně vstoupil do překrásné země. NUD 226.4