Na úsvitu dějin

41. kapitola — Midjánské ženy

Vítězná izraelská armáda se vrátila z Bášanu s novou vírou v Boha. Izraelci si byli jisti tím, že teď brzy dobudou Kenaan. Od zaslíbené země je dělila pouze řeka Jordán. Hned za řekou se rozprostírala úrodná rovina, zavlažovaná vodními prameny a zastiňovaná bujnými palmami. Na západní straně se tyčily věže a výstavné domy Jericha, “Palmového města” 5. Mojžíšova 34,3. Na východní straně Jordánu se do určité vzdálenosti podél řeky rozkládala rovina, která byla široká několik kilometrů. Toto chráněné údolí mělo tropické podnebí. Zde se Izraelci utábořili. V akáciových hájích našli příjemné útočiště. NUD 214.1

Avšak v tomto krásném prostředí se měli setkat se zlem smrtonosnějším, než jaké představují armády ozbrojených mužů nebo divoké pouštní šelmy. Tato země, tak bohatá na přírodní krásy, byla svými obyvateli poskvrněna. Při veřejném uctívání Baala se odehrávaly ty nejhanebnější scény. Všude byla místa zasvěcená modloslužbě a smyslným praktikám, jejichž názvy prozrazovaly mravní zkaženost. NUD 214.2

Mysl Izraelců, která byla neustále podněcována bezbožností, si zvykla na smyslné myšlenky. Jejich pohodlný život měl za následek morální rozklad. Téměř nepozorovaně odcházeli od Boha a dostávali se do situace, v níž mohli snadno padnout za kořist pokušení. NUD 214.3

Během jejich táboření u Jordánu se Mojžíš připravoval na obsazení Kenaanu. Velký vůdce se plně věnoval této práci. Ovšem pro lid byla tato doba napjatého očekávání nejtěžší zkouškou trpělivosti, a uplynulo sotva pár týdnů, když byly jejich dějiny poskvrněny hrozným odpadnutím od mravní čistoty a bezúhonnosti. NUD 214.4

Do tábora se začaly vkrádat midjánské ženy. Jejich záměrem bylo svést Hebreje k přestoupení Božího zákona a přivést je k modlářství. Tyto pohnutky byly velice pečlivě skrývány pod rouškou přátelství. NUD 214.5

Na Bileámův návrh dal moábský král vystrojit velkou slavnost na počest kenaanských bohů. Bylo tajně umluveno, že Bileám přemluví Izraelce k účasti. Považovali ho za Božího proroka, a tak mu nedělalo žádné problémy uskutečnit svůj záměr. Velké množství lidí se spolu s ním přišlo podívat na slavnost. Omámeni hudbou a tancem a okouzleni krásou pohanských vestálek, odložili svou věrnost Hospodinu. Víno otupilo jejich smysly a strhlo zábrany. Přestali se ovládat. Poté, co své svědomí poskvrnili pohledem na oplzlé výjevy, byli vedeni k tomu, aby se poklonili modlám, přinesli oběť na pohanských oltářích a zúčastnili se ponižujících rituálů. NUD 214.6

Tento jed se jako smrtelná nákaza rozšířil po celém izraelském táboře. Muži, kteří byli schopni vítězit v bitvách, byli poraženi lstí žen. Zdálo se, že lid je zaslepen. Vládcové a vedoucí byli mezi prvními, kdo zhřešili, a provinilo se tolik lidí, že se odpadnutí stalo celonárodní záležitostí. “Tak se Izrael spřáhl s Baal-peórem.” 4. Mojžíšova 25,3. Než si Mojžíš všiml šířícího se zla, nejenže se Izraelci zúčastnili smyslné modloslužby na hoře Peór, ale pohanské praktiky se dostaly do izraelského tábora. Stařičký vůdce byl naplněn rozhořčením a Bůh vzplanul hněvem. NUD 215.1

Midjánské ženy svými bezbožnými praktikami dosáhly toho, co všemi svými kouzly nemohl způsobit Bileám — oddělily Izrael od Boha. Tábor zasáhla hrozná morová rána, které padlo za oběť více než dvacet tisíc lidí. Bůh nařídil, aby byli vůdcové odpadnutí usmrceni. Tento příkaz byl okamžitě vykonán. Pak byla jejich těla pověšena, aby byla celému Izraeli na očích. Když Izraelci uvidí, jak přísně bylo s předáky naloženo, snad pochopí, s jakým odporem Bůh pohlíží na hřích. Všichni cítili, že trest byl spravedlivý, a lidé v slzách pokorně vyznávali své hříchy. NUD 215.2

Zatímco Izraelci takto plakali před Hospodinem u dveří stanu setkávání, Zimrí, předák jednoho izraelského rodu, troufale vstoupil do tábora v doprovodu midjánské nevěstky a zavedl ji do svého stanu. Dosud nikdy nebyla neřest páchána s takovou nestoudností a sveřepostí. Zimrí podobně jako obyvatelé Sodomy vědomě setrval v hříchu a ještě se jím chvástal (viz Izajáš 3,9). NUD 215.3