Na úsvitu dějin

4. kapitola — Zaslíbení záchrany

Pád člověka naplnil celé nebe smutkem. Zdálo se, že pro ty, kdo přestoupili zákon, neexistuje žádná možnost záchrany. Andělé přestali zpívat své chvalozpěvy. NUD 24.1

Boží Syn byl pohnut lítostí nad padlým lidstvem, když před ním vyvstaly strasti ztraceného světa. Boží láska vymyslela plán, pomocí něhož by člověk mohl být zachráněn. Porušený Boží zákon si žádal hříšníkův život. Jen Ten, který je rovný Bohu, mohl vykonat smíření za toto přestoupení. Nikdo jiný než Kristus nemohl vykoupit padlého člověka z prokletí zákona a uvést ho opět do souladu s nebesy. Kristus vezme na sebe vinu a hanbu hříchu, aby zachránil ztracené lidstvo. NUD 24.2

Plán spasení byl připraven, ještě než byl stvořen svět, neboť Kristus je zabitým Beránkem od stvoření světa (viz Zjevení 13,8). Přesto Král vesmíru zápasil sám v sobě, zda má svého Syna vydat na smrt za provinilé lidstvo. Avšak “Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný” Jan 3,16. To je tajemství vykoupení! Taková je Boží láska k světu, který ho neměl rád! NUD 24.3

Bůh se měl zjevit v Kristu, aby “usmířil svět se sebou” 2. Korintským 5,19. Člověk byl hříchem tak porušen, že se sám nemohl dostat do souladu s Bohem, jehož přirozeností je čistota a dobrota. Ale Kristus mohl udělit Boží moc a spojit ji s lidským úsilím. Tak se Adamovy padlé děti mohou prostřednictvím pokání před Bohem a víry v Krista znovu stát “Božími dětmi” 1. Janův 3,2. NUD 24.4

Andělé se nemohli radovat, když jim Kristus odhalil plán vykoupení. Smutně a užasle naslouchali, když jim líčil, jak bude muset vejít do styku se zemí porušenou hříchem a snášet utrpení, hanbu a smrt. Poníží se na úroveň člověka a zakusí strasti a pokušení, s nimiž se musí potýkat člověk, aby byl schopen přispěchat na pomoc těm, kdo budou pokoušeni (viz Židům 2,18). Až skončí své poslání jako učitel, musí se podrobit všem urážkám a mučení, jaké satan vymyslí. Musí zemřít nejkrutější smrtí jako provinilý hříšník. Musí vytrpět nevýslovnou duševní úzkost, až před ním Otec skryje svou tvář, zatímco na něm budou spočívat hříchy celého světa. NUD 24.5

Andělé se nabízeli, že se sami obětují za člověka. Ale jen Ten, který člověka stvořil, měl moc ho vykoupit. Kristus musí být “postaven níže než andělé” (Židům 2,9), aby okusil utrpení smrti. Když na sebe přijme lidskou přirozenost, nebude mít takovou sílu jako andělé a oni ho budou v jeho utrpení posilovat. Budou také chránit lidi, kteří jsou pod milostí, před mocí padlých andělů. NUD 24.6

Až budou andělé svědky smrtelného zápasu a pokoření svého Pána, budou si přát ho osvobodit z moci jeho vrahů, ale nebudou smět zasáhnout. Bylo součástí plánu, že Kristus bude snášet výsměch a týrání bezbožných lidí. NUD 25.1

Kristus anděly ujistil, že svou smrtí mnohé vykoupí a obnoví království, které člověk přestoupením ztratil. Vykoupení je zdědí spolu s ním. Hřích a hříšníci budou vyhlazeni a už nikdy nebudou narušovat pokoj nebe a země. NUD 25.2

Nato naplnila nebe nepopsatelná radost. Nebeskými dvory se ozývaly první verše písně, která zazní nad betlémskými pahorky: “Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.” Lukáš 2,14. “Jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol.” Jób 38,7. NUD 25.3