Rady pro církev

33. kapitola — Kritika a její vliv

Křesťané si musí dát pozor na to, co říkají. Neměli by mezi přáteli roznášet nepříjemné zprávy, zvláště když vědí, že mezi nimi není vše v pořádku. Je bezcitné, když děláte narážky a snažíte se vyvolat dojem, že o případu daného člověka víte daleko víc než všichni ostatní. Takové narážky se donesou mnohem dál a nadělají více škody, než kdyby se o věcech hovořilo otevřeně a nezkresleně. Kolik škody už Kristova církev takovým jednáním utrpěla! Rozporuplné a neopatrné jednání jejích členů ji velmi oslabilo. Jedni na druhé prozradili důvěrné věci a přitom neměli ochotu své jednání napravit. Konverzace o nevhodných tématech může napáchat velké škody. RPC 148.1

Přestože bychom měli hovořit jen o duchovních a božských věcech, ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Kdybychom se při setkání s křesťanskými přáteli zaměřili na zdokonalování své mysli a srdce, ničeho bychom později nemuseli litovat a mohli bychom na společné rozhovory vzpomínat s uspokojením. Jestliže však spolu hovoříme jen o povrchních věcech a neustále pomlouváme druhé, naše společná setkání jsou zdrojem zla a náš vliv má příchuť smrti. (Testimonies For The Church, sv. 2, s. 186) RPC 148.2