Poslové naděje

Část II. — Způsobilost knižního evangelisty

7. kapitola — Plné odevzdání se Bohu

Základní předpoklad — Ten, kdo se chce zabývat knižní evangelizací, by se měl nejprve zcela a úplně odevzdat Bohu. Kristovo pozvání zní: “Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.” Matouš 11,28-30; Manuscript 26, 1901. PN 34.1

Využijte čas — Zanedbali jste čas setby, promarnili Bohem dané příležitosti a místo toho si žili pro vlastní potěšení? Neobrátíte se zpět k Bohu, než bude příliš pozdě? Nebudete se raději snažit zbylý čas správně využít? Máte dalekosáhlou odpovědnost za využití svých schopností ke službě pro Mistra. Přijďte k Pánu a cele se Mu odevzdejte! Nemůžete si dovolit ztratit ani jeden den. Chopte se zanedbané práce. Odložte pochybnosti, nevíru, zášť a zcestné myšlenky. Chopte se práce v pokoře a s upřímnou prosbou k Hospodinu, aby vám odpustil léta, kdy jste žili neposvěceným životem. Modlete se k Pánu o pomoc. Pokud Jej budete hledat upřímně, celým srdcem, pak Jej naleznete a On vás posílí a požehná vám. (The Review and Herald, 27.1.1903) PN 34.2

Buďte pokorní a učenliví — Když si Bůh vybírá muže a ženy ke své službě, neptá se, zda jsou učení, výřeční nebo jestli disponují pozemským bohatstvím. Ptá se: “Mají v sobě dostatek pokory, abych je mohl učit své cestě? Mohu svá slova svěřit jejich rtům? Budou mne správně představovat?” PN 34.3

Bůh může každého člověka použít jen do té míry, do jaké je Mu dovoleno do chrámu duše vložit svého Ducha svatého. Přijímá jen dílo, které odráží Jeho podobu. Jeho následovníci mají na svědectví světu na sobě nést nesmazatelná znamení Jeho nepomíjitelných zásad. (Testimonies For The Church, sv. 7, s. 144) PN 34.4

Proč mnozí neuspěli — Knižní evangelisté potřebují prožít každodenní znovuobrácení. Pak se jejich slova a činy stanou “vůní života k životu” a jejich úsilí může působit spásným vlivem. Mnozí v knižní evangelizaci selhali. Důvodem bylo to, že se nestali skutečnými křesťany: nepoznali ducha obrácení. Teoreticky věděli, jak tuto práci vykonávat, ale necítili potřebu závislosti na Bohu. PN 34.5

Pohledem na Boha budete proměněni — Knižní evangelisté, pamatujte, že v knihách, s nimiž pracujete, není představen kalich s vínem učení a bludů Babylona, podávaný mocným tohoto světa, ale kalich drahocenných pravd o spasení. Nechcete z něho sami pít? Vaše mysl se pak cele oddá vůli Krista a obdržíte Jeho pečeť. Pohledem na Něho budete “proměňováni k Jeho obrazu ve stále větší slávě” a váš charakter se zdokonalí. 2. Korintským 3,18. Bůh chce, abyste směle vystoupili do popředí a mluvili slova, která vám dá. Přeje si, abyste ukázali, jak hluboce si vážíte lidstva — lidstva, které bylo vykoupeno vzácnou Kristovou krví. Až padnete na Skálu — Krista a poddáte se Mu, zakusíte Jeho moc. I ostatní poznají sílu pravdy, která bude působit ve vašem srdci. (Testimonies For The Church, sv. 6, s. 317.318) PN 34.6

Oblékněte Krista — Nikdo nemůže s úspěchem přivádět ostatní k Bohu, dokud se Mu sám zcela neoddal. Každý musí osobně “obléknout Krista”. Římanům 13,14. Pro každého z nás se pak Kristus stane “moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením”. 1. Korintským 1,30. Chopí-li se naše víra Krista jako našeho osobního Spasitele, pak Jej ostatním dokážeme představovat v novém světle. A až lidé uvidí Krista takového, jaký skutečně je, nebudou se přít o věroučné otázky, ale poběží k Němu, aby přijali odpuštění, očistění a dar věčného života. PN 35.1

Obtíž, před níž je třeba se mít nejvíce na pozoru, je skutečnost, že knižní evangelista, který potkává hledající duše, možná sám dosud neprožil obrácení. Nepoznal ze své vlastní zkušenosti Kristovu lásku, která “přesahuje každé poznání”. Efezským 3,19. A pokud mu toto poznání není vlastní, jak může ostatním vyprávět drahocenný příběh o plánu spasení? Lidé musí být vyučováni o tom, co je skutečnou podstatou pravé víry. Potřebují pochopit, jak přijmout Krista a spolehnout se na Něj jako na svého osobního Spasitele. Je třeba, aby poznali, jak Jej mohou následovat, kamkoli půjde. Ať jde evangelista krok za krokem v Kristových šlépějích. Pak se nestane, že by snad druhé navedl na jinou cestu než směrem k nebesům… PN 35.2

Přivádějte lidi k Vykupiteli — Mnozí z těch, kdo se považují za křesťany, se od Krista oddělili a postavili do středu zájmu sami sebe. Pokud ale chtějí přivést jiné ke Kristu, musí se sami k Němu navrátit a uvědomit si naprostou závislost na Jeho milosti. Satan se ze všech sil snaží zpřetrhat pouta, která vážou lidi k Bohu. Snaží se je zapřáhnout do svého vozu a učinit z nich otroky, kteří mu budou sloužit. My však máme jeho plány mařit a přivádět ostatní k Vykupiteli. (Manual for Canvassers, s. 38.39) PN 35.3

Člověk je v bezpečí u Ježíše — Když přivedete touto osobní prací člověka ke Kristu, pak přenechte Bohu, aby pracoval na jeho již oddaném a pokorném srdci. Bůh jej povolá k takové službě, která se pro něj ukáže jako nejvhodnější. Bůh slíbil, že Jeho milost bude dostatečná pro každého, kdo k Němu přijde. Kdo se podvolí Kristu, otevře dveře svého srdce a pozve Jej dál, stane bezpečně pod Jeho ochranou. On praví: “Já jsem ta pravda, cesta i život.” Jan 14,6. Ti, kdo mají Ježíše, “podílejí se i na pravdě” a “v Něm dosáhli plnosti”. Koloským 2,10; Manual for Canvassers, s. 38.39. PN 35.4

Naprostá čestnost — Pokud se knižní evangelista ocitne na scestí, jestliže lže nebo podvádí, pak přijde o sebeúctu. Nemusí si být vědom toho, že jej Bůh vidí a zná všechny podrobnosti každé obchodní transakce. Nevnímá, že svatí andělé váží jeho pohnutky, slyší jeho slova. Odměna mu bude vyměřena podle jeho vlastních skutků. I kdyby však bylo možné jeho prohřešky skrýt před zraky Boha a lidí, skutečnost, že on sám zná své jednání, působí záporně na jeho mysl a charakter. Jeden čin charakter sám o sobě nezmění, prolomí však vnitřní zábrany. Dalšímu pokušení člověk podlehne už snáze, až se nakonec neplnění povinností a nečestné obchodní jednání stane běžnou praxí a dotyčnému už nelze důvěřovat. PN 35.5

Mnozí lidé v církvi i rodinách si takřka nevšímají ani do očí bijícího nesouladu. Existují mladí lidé, kteří o sobě vytvářejí jiný dojem, než odpovídá skutečnosti. Působí jako čestní a pravdomluvní lidé, ale uvnitř jsou jako ty obílené hroby. Na povrchu vypadají dobře, ale srdce mají veskrze zkažená. Jejich srdce jsou poskvrněna a zasažena hříchem. Takto vypadá záznam, jež se o nich vede v nebeských knihách. Otupěli a jejich mysl postupně znecitlivěla. Až se v den Hospodinův jejich charakter octne na vahách svatyně, bude shledán lehkým. Dosah takové katastrofy si dnes nedokážou představit. Součástí povahy má být pouze ryzí a nezkalená pravda. PN 36.1

Čistota života — Ať zvolíme kteroukoli cestu životem, vždy bude plná nebezpečí. Pokud se pracovníci v kterémkoli odvětví díla stanou nedbalými a přestanou důsledně sledovat věčné cíle, utrpí velkou ztrátu. Pokušitel si k nim najde cestu. Rozhodí své sítě před jejich nohy a uvede je na nejisté stezky. V bezpečí jsou jen ti, jejichž srdce střeží neposkvrněné zásady. Budou se modlit jako David: “Drž mé kroky ve svých stopách, aby moje nohy neuklouzly.” Žalm 17,5. Se sobectvím a zkažeností lidského srdce je třeba vést neustálý boj. Často se zdá, že se hříšným daří, ale ti, kteří na Boha zapomněli třeba jen na hodinku, krátkou chvíli, se ocitají v nebezpečném postavení. Rozsah nebezpečí si neuvědomují až do chvíle procitnutí. Najednou zjistí, že síla zvyku je zaprodala zlu, s nímž si zahrávali. Pro Boha je jejich cesta nepřijatelná a nemohou očekávat Jeho požehnání. PN 36.2

Nezahrávejte si s hříchem — Viděla jsem, že se této práce mladí lidé chápou bez toho, že by si vytvořili nějaké spojení s nebesy. Vydávají se napospas pokušení, jen aby dokázali svou odvahu. Smějí se hlouposti druhých lidí. Oni přece znají správnou cestu, ví, jak se zachovat. Dokážou snadno vzdorovat pokušení! Jsou příliš pyšní, než aby se obávali pádu! Bůh ale není jejich záštitou. Satan pro ně připravil zrádnou past a sami se stanou terčem posměchu hlupáků. PN 36.3

Náš velký nepřítel má své pomocníky, kteří neustále vyhledávají příležitosti, aby ničili lidské životy právě tak, jako lev loví svou kořist. Vyhni se jim, mladý muži či ženo, i když se bude zpočátku zdát, že v nich máš přátele. Lstivě a nepozorovaně tě povedou ke špatnému jednání. Budou lichotit a nabízet pomoc a vedení, ale jejich kroky povedou do samotného pekla. Pokud dáš na jejich rady, může se celý tvůj život od toho okamžiku obrátit na scestí. Přehlížení jediné výčitky svědomí, poddání se jedinému hříšnému zvyku, jediné zanedbání morální povinnosti se může stát počátkem cesty, která tě nakonec dovede mezi řady satanových služebníků. A to i přesto, že budeš po celou dobu vyznávat lásku Bohu a jeho dílu. Chvilkové bezmyšlenkovité jednání nebo malý krůček stranou dokáže zvrátit celý dosavadní běh vašeho života zcela špatným směrem. Nemusíte se nikdy dozvědět, co způsobilo vaši zkázu, dokud nebude vynesen rozsudek: “Jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.” Matouš 7,23. PN 36.4

Vyvarujte se špatných společníků. — Někteří mladí lidé vědí, že to, co jsem řekla, celkem přesně vystihuje jejich situaci. Jejich jednání nezůstane skryto před Bohem, i kdyby si jej nepovšimli jejich nejlepší přátelé, nebo dokonce vlastní rodiče. Existuje jen malá naděje, že někteří lidé časem změní svůj život, naplněný pokrytectvím a klamem. Další, kteří pochybili, se pokoušejí sami sebe vykoupit. Kéž jim Ježíš pomůže rozhodně se postavit proti každé nepravosti a čelit pochlebování těch, kdo oslabují jejich předsevzetí jednat správně a vzbuzují nedůvěru a pochybnosti, aby otřásli jejich vírou v pravdu. Mladí přátelé, nezůstávejte ani hodinu ve společnosti těch, kdo by vás mohli učinit nehodnými čistého a svatého Božího díla. Nedělejte před cizími nic, co byste neudělali i před vašimi rodiči nebo za co byste se museli stydět před Kristem a svatými anděly. PN 37.1

Někteří se mohou domnívat, že taková varování světitelé soboty nepotřebují. Ti, na něž se vztahují, ale vědí, o čem mluvím. Žádám vás, mladí lidé: buďte bdělí. Nemůžete udělat nic, co by zůstalo skryto před zraky Boha a andělů. Nemůžete vykonat něco špatného tak, aby to zároveň nemělo negativní dopad i na ostatní. Váš život ukazuje, jaký stavební materiál používáte k budování charakteru. Váš příklad zároveň silně ovlivňuje ostatní. Nikdy nezapomínejte na to, že patříte Bohu. Zaplatil za vás výkupné a vy mu musíte skládat účty z darů, jež vám svěřil. Jako knižní evangelista by neměl pracovat člověk, jehož ruce jsou poskvrněné hříchem nebo jehož srdce není usmířeno s Bohem. Takový člověk dílo pravdy zcela jistě zneuctí. Misijní pracovníci potřebují Boží vedení. Měli by se snažit vyjít správným směrem a pak pokračovat tiše a pevně po stezce spravedlnosti. Ať jsou rozhodní, protože satan je vytrvalý a odhodlaný je pronásledovat a přemoci. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 396-399) PN 37.2

Stálá závislost na Bohu — Ten, kdo se při své práci setká s obtížemi a pokušeními, by si měl z těchto zkušeností vzít užitek. Může se naučit více spoléhat na Boha. Měl by neustále pociťovat svoji závislost na Něm. PN 37.3

Neměli bychom v srdci dávat prostor stížnostem ani je vyslovovat nahlas. V případě úspěchu se nemáme chlubit svými schopnostmi, protože úspěch přináší působení Božích andělů na lidská srdce. Nezapomínejte na to, že nebeští poslové stojí při vás v dobách povzbuzení i zmalomyslnění. Buďte vděční za dobrotu Páně a chvalte Boha s radostným srdcem! PN 37.4

Kristus odložil svou slávu a přišel na zem trpět za hříšníky. Když se v naší práci setkáme s obtížemi, “hleďme na původce a dokonavatele naší víry, Ježíše”. Židům 12,2 NBK) Pak se nevzdáme a nepropadneme malomyslnosti. Strpíme nesnáze tak, jak se sluší na dobré bojovníky Ježíše Krista. Pamatujte na slovo, které je určeno všem opravdovým věřícím: “Jsme spolupracovníci na Božím díle a vy jste Boží pole, Boží stavba.” 1. Korintským 3,9; 6,1; Testimonies For The Church, sv. 6, s. 334.335. PN 37.5

Co svět potřebuje nejvíce — Svět nejvíce potřebuje lidi, které nelze prodat nebo koupit. Ty, kteří si ve svém nejhlubším nitru zachovali pravdivost a čestnost, nebojí se nazvat hřích pravým jménem a jejichž svědomí je věrné povinnostem jako střelka kompasu severnímu pólu. Lidi, kteří stojí za právem, i kdyby se nebesa měla zhroutit. (Education, s. 57) PN 37.6