Od slávy k úpadku

21. kapitola — Konec Elíšovy služby

Během Elíšova života se v Izraeli událo mnoho změn. Aramejský král Chazael sužoval svými nájezdy odpadlý národ. Jehú vyvraždil všechny Achabovy potomky. Jeho následovník Jóachaz přišel v bojích s Aramejci o města ležící na východ od Jordánu. Dokonce to nějaký čas vypadalo, že Aramejci ovládnou celé království. Díky Elíšově reformě se však stále více lidí doptávalo na Boží vůli. Baalovy oltáře zpustly a lidé, kteří se celým srdcem přidali na Boží stranu, začali pomalu, ale jistě uskutečňovat jeho záměry. SU 100.1

Bůh tím, že Aramejcům dovolil napadat vyvolený národ, projevil svou lásku k Izraeli. Ze soucitu k lidem, kteří byli morálně slabí, povolal Jehúa a nařídil mu, aby zavraždil Jezábel a vyhladil všechny Achabovy potomky. Díky jeho milosti upadli Baalovi a Aštoretini kněží v zapomnění a jejich pohanské oltáře byly rozbořeny. Jelikož Bůh věděl, že se mnozí vzdají pohanského náboženství, když je k němu nebude nikdo svádět, dopustil, aby na vyvolený národ dopadala jedna pohroma za druhou. A když dosáhl svého, začal jednat ve prospěch těch, kteří se naučili respektovat jeho vůli. SU 100.2

Zatímco se satan ze všech sil snažil dokonat zkázu, kterou započal za vlády krále Achaba a královny Jezábel, Elíša vytrvale vydával své svědectví. A přestože měl mezi lidmi hodně odpůrců, žádný z nich nebyl schopen zpochybnit jeho slova. Na druhou stranu se našlo mnoho těch, kdo se na něj obraceli o radu. Jedním z nich byl například král Jóram; a při pobytu v Damašku jej dokonce vyhledal posel aramejského krále Ben-hadada. Ačkoli v té době byla většina národa ve stavu vzpoury vůči nebi, odvážný Elíša všechny obyvatele Izraele seznámil s Božím poselstvím. A Bůh svého vyvoleného služebníka nikdy neopustil. SU 100.3