Od slávy k úpadku

Mnozí nezemřou, ale budou proměněni

Elijáš je zástupcem skupiny věřících, kteří budou žít v době druhého Kristova příchodu a kteří, aniž poznají smrt, budou “proměněni, naráz v okamžiku, až se naposled ozve polnice” 1. Korintským 15,51.52. Jako představiteli těch, kteří budou vzati do nebe, bylo Elijášovi dovoleno stanout spolu s Mojžíšem po boku Spasitele na hoře proměnění. SU 90.2

Tehdy učedníci spatřili Ježíše oděného nebeským světlem a slyšeli hlas vycházející z oblaku, který jej prohlásil za Syna Božího (viz Lukáš 9,35). Viděli také Mojžíše, jenž zastupoval skupinu věřících, kteří budou při druhém Kristově příchodu vzkříšeni. A rovněž uviděli Elijáše, který byl představitelem těch, již na konci lidských dějin obdrží nesmrtelné tělo a budou uchváceni do nebes, aniž by poznali smrt. SU 90.3

Během svého pobytu na poušti, kde byl zcela sám a propadal depresi, Elijáš prosil za to, aby směl zemřít. Tehdy však bylo třeba, aby dokončil důležité dílo. Když pak byla jeho práce u konce, Bůh jej nenechal zemřít ve strachu a o samotě. Neměl sestoupit do hrobu, nýbrž v doprovodu andělů vystoupit do Boží přítomnosti. SU 90.4

A Elíša “už ho neviděl… Pak zdvihl Elijášův plášť, který z něho spadl, vrátil se a postavil se na břehu Jordánu. Vzal Elijášův plášť, … udeřil jím do vody a zvolal: ‘Kde je Hospodin, Bůh Elijášův, i on sám?’ Když udeřil do vody, rozestoupila se a Elíša přešel. SU 90.5

Viděli to proročtí žáci z Jericha, kteří byli naproti, a řekli: ‘Na Elíšovi spočinul duch Elijášův.’” (2. Královská 2,12-15) SU 90.6

Když se Pán rozhodne povolat k sobě své služebníky, kterým dal velký díl moudrosti, pak jeho následovníci, pokud se dají Bohem vést a budou ochotni respektovat jeho vůli, obdrží od něj velikou moc. Mohou být dokonce ještě moudřejší než jejich předchůdci, protože budou moci čerpat z jejich zkušenosti. SU 90.7

Elíša tedy získal Elijášovo postavení. Jelikož dokázal být věrný v maličkostech, měl nejlepší předpoklady k tomu zůstat věrný i ve velkých věcech. SU 90.8